Manuscript page: 157bb
Verse: 1 Jenž ze jmene byl věhlasný,
Verse: 2 jehož rozum byl tak jasný,
Verse: 3 že jmu bylo všecko známo
Verse: 4 vzemi, vmoři, vhvězdách tamo,
Verse: 5 ten však čtveru věc vyčítá,
Verse: 6 jež přěd jeho smyslem skryta:
Verse: 7 "Kak mám", pravě, "sirdce radné,
Verse: 8 však mám tři věci nesnadné
Verse: 9 a pak ovšem čtvrté věci
Verse: 10 smyslem nemohu dosieci:
Verse: 11 kdež sě člun u vodách plazi
Verse: 12 a kdež had po skalách lazi,
Verse: 13 kdež orel vstúpi voblaky.
Verse: 14 Kto má tako světlá zraky,
Verse: 15 by mohl ty cěsty poznati,
Verse: 16 ande sě každá potratí?
Verse: 17 Jakž ta troje věc pomine,
Verse: 18 tako i jich sled pohyne.
Verse: 19 Ty tři cěsty znáti pilno;
Verse: 20 ale že ovšem úsilno
Verse: 21 cěstu člověka mladého
Verse: 22 znáti vrozkoši chovalého,
Verse: 23 vtom mysli veždy blúzi,
Verse: 24 ni jé kdy cele posúzi."
Verse: 25 A když ten vněčem blúdí,
Verse: 26 jenž smyslem vzšel na všě lidi,
Manuscript page: 158aa
Verse: 27 ač sě kde v mých sloviech potknu,
Verse: 28 snad mne proň v tom nic nedotknú;
Verse: 29 neb sem přěd ním tako malý
Verse: 30 jakž přěde lvem zvěř ustalý
Verse: 31 a přěd sluncem voščěná sviečka,
Verse: 32 neb přěd mořem mělká řiečka.
Verse: 33 Však sem to z mladostí slýchal,
Verse: 34 jehož sem sě vždy ustýchal:
Verse: 35 tu mysl mají mnozí lidé,
Verse: 36 že tak brzo zle posúdie
[...]
Verse: 37 V tom řiedko vynde zpříslovie:
Verse: 38 jedni proto nepochválé,
Verse: 39 že majúc smysla u mále,
Verse: 40 nerozumějíc skládanie,
Verse: 41 cuzie slova brzo vzhanie;
Verse: 42 druzí také, jež nepřějí,
Verse: 43 ti sě snad světle nevsmějí,
Verse: 44 vóbec mých slov snad pochválé,
Verse: 45 a jakž otstúpie dále,
Verse: 46 což najhoršieho vědie,
Verse: 47 o mých sloviech propovědie;
Verse: 48 ti přézen mají na vezřění,
Verse: 49 a srdce vždy zloby miení;
Verse: 50 obličej mají pokojný,
Verse: 51 a myslce vždy žádá vojny.
Verse: 52 To sě vše bez diva děje:
Verse: 53 ktož kak umie, ten tak pěje.
Verse: 54 Krt v dobrých lukách rád ryje,
Verse: 55 Vlk na ovce rád vždy vyje,
Verse: 56 též závistivý z zloby tyje.
Verse: 57 Avšak, ač v čem moje slova
Verse: 58 zblúdie, přiezen jest vždy hotova,
Verse: 59 což by sprostného viděla,
Verse: 60 by to svým pláštěm zastřěla.
Verse: 61 Proto, ktož chce, ten pochválí,
Verse: 62 nepřietel - ten sě oddálí.
Verse: 63 Jáz na ty jistě nechci dbáti,
Verse: 64 chci zěvně věděti dáti
Verse: 65 těm všěm, kteříž po čsti stojé,
Verse: 66 a nečstných sě nic nebojé,
Verse: 67 o králi, čsti seho světa,
Verse: 68 ježto v ty časy osvěta.
Verse: 69 Král Filip byl v zemi řěcký
Verse: 70 muž slovutný ve čsti svěcký;
Verse: 71 po svém právu míše ženu,
Verse: 72 v zboží, ve čsti porozenú;
Verse: 73 Olympias - tak slovieše -
Verse: 74 ovšem divné krásy bieše.
Verse: 75 Daru má ot Boha mnoho,
Verse: 76 když čstnú ženú daří koho;
Manuscript page: 158ab
Verse: 77 kteráž z založenie kázní,
Verse: 78 téj netřěba časté bázni.
Verse: 79 Ustalý rád pitie sáhá,
Verse: 80 zeschlým lúkám časna vláha,
Verse: 81 čstná žena muži přědráha.
Verse: 82 Po všě časy toho krále,
Verse: 83 jež pokojní lidé chválé,
Verse: 84 řěčská země v mířě stáše,
Verse: 85 nepřátel sě nic nebáše.
Verse: 86 Tehdy přijide čstná hodina,
Verse: 87 králová porodí syna,
Verse: 88 Alexander vzděchu jemu.
Verse: 89 By syn vhod králevi čstnému;
Verse: 90 nebo by juž na téj době,
Verse: 91 jakož mu třěba po sobě
Verse: 92 bieše ostaviti hlavu
Verse: 93 svéj dědině na opravu.
Verse: 94 Tehdy i po malém časě
Verse: 95 králi zlá příhoda sta sě,
Verse: 96 po niž upade vosidlo.
Verse: 97 Posla ženu vjiné bydlo,
Verse: 98 a ten, jenž ji provodieše,
Verse: 99 Pauzoniáš - tak slovieše -
Verse: 100 vzem sobě protivnú radu,
Verse: 101 zavřě sě sní na svém hradu.
Verse: 102 Kto sě móže toho střiece,
Verse: 103 komužt porúčé své věci?
Verse: 104 Nenieť nic tak protivného,
Verse: 105 jakž nepřiezen člověka svého;
Verse: 106 neb má o to potaz snadný,
Verse: 107 ktož jest vkterém domu vnadný,
Verse: 108 ten móž, když chce, býti zrádný.
Verse: 109 By král vsmutce i vžalosti,
Verse: 110 pyče poručené čstnosti,
Verse: 111 až sě své rady doloži,
Verse: 112 přěd tiem sě hradem položi.
Verse: 113 Krátký čas toho vynide,
Verse: 114 až král Filip ssvěta snide:
Verse: 115 zradú to nepřietel doby,
Verse: 116 smáolem lidí krále pobi.
Verse: 117 Ach, člověče, kak si křivý,
Verse: 118 kak jsi svéj hospodě lstivý!
Verse: 119 Jehož ti čest vzdána všaká,
Verse: 120 jenž ot tebe viery čeká,
Verse: 121 toho hlavy tvój meč láká!
Verse: 122 Kněz Alexander vtu dobu
Verse: 123 spade vvelikú sirobu.
Verse: 124 Otčíka juž nejmějéše,
Verse: 125 matky také nevidieše;
Verse: 126 jedno mieše mistra svého,
Manuscript page: 158ba
Verse: 127 najvěčého světa seho,
Verse: 128 jemuž jej byl král poručil,
Verse: 129 by jej čsti, múdrosti učil.
Verse: 130 Mějéše v sobě smysl mladý,
Verse: 131 neumě sobě dáti rady.
Verse: 132 Nepřietelé všidy vstachu,
Verse: 133 svoji o něm nepodbachu.
Verse: 134 Tak sě země zhubi všěcka,
Verse: 135 jež prvé bieše plnečka.
Verse: 136 Neby dosti ot bližných hořě,
Verse: 137 až i s oné strany mořě
Verse: 138 král Darius lidi vysla,
Verse: 139 jiže tu zemi bez čísla
Verse: 140 zbavichu každého dobra.
Verse: 141 Ktož co móže, ten to pobra
Verse: 142 koňmi, skotem, zbožím, rúchem,
Verse: 143 jehož kto neslýchal sluchem;
Verse: 144 jakž, což cizí nepojechu,
Verse: 145 to vše po nich svoji vzěchu.
Verse: 146 Kdažto bude v zlém poběda,
Verse: 147 nenie kto co pověda,
Verse: 148 jedno každý: "Hoře, běda!"
Verse: 149 Již země v porobě stáše
Verse: 150 a za moře dan dáváše;
Verse: 151 neb ten bieše ještě dietě,
Verse: 152 v jehož jé státi osvětě,
Verse: 153 nevěda, co zdieti sobě
Verse: 154 v téj strasti, v téj porobě.
Verse: 155 Tak vždy bývá v takú dobu:
Verse: 156 když hlava vstóně mdlobú,
Verse: 157 údi sotně vládnú sobú.
Verse: 158 Těch let země velmi zhynu,
Verse: 159 až kniežecie mladost minu
Verse: 160 a smysla viece přistúpi.
Verse: 161 Kdaž zdětiných let vystúpi,
Verse: 162 urozomě dobřě tomu,
Verse: 163 ž' zlo vporobě býti komu.
Verse: 164 Snad možéše tak již jmieti
Verse: 165 druhé léto po deséti;
Verse: 166 uzřě, že země porobena,
Verse: 167 všeho dobrého zbavena,
Verse: 168 poče ksobě sám mluviti,
Verse: 169 řka: "Ach, kda jest tomu býti,
Verse: 170 jakž bych já svój kóň okročil,
Verse: 171 svého vraha krvi utočil
Verse: 172 silnú ranú mého meče -
Verse: 173 tepruv byl bych tu bez péče -
Verse: 174 toho, jenž mi otce pobil
Verse: 175 i jenž mú zemi porobil.
Manuscript page: 158bb
Verse: 176 ,Jsi Neptalabovo plémě!'
Verse: 177 mniece viec tak, nezvolé mě
Verse: 178 králem pro takú nezrodu.
Verse: 179 Bóh mi nedaj tu nehodu
Verse: 180 déle o sobě slyšěti,
Verse: 181 radějí bych chtěl umřieti!"
Verse: 182 To mluvieše, hrozně lkaje,
Verse: 183 na svú žalost spomínaje,
Verse: 184 jakžto lvový štěnec právě,
Verse: 185 jenž ještě nenie na stavě
Verse: 186 a jenž ještě netvrd vnohy,
Verse: 187 ni mu došel zúbek mnohý,
Verse: 188 uzře někde stádo volóv,
Verse: 189 však pochce knim shory dolóv;
Verse: 190 nemoha té moci jmieti,
Verse: 191 stana i počne tam chtieti;
Verse: 192 což neskoná, na něž miení,
Verse: 193 však to pokáže vsvém chtění.
Verse: 194 Tehdy mistr, slyšav řěč takú,
Verse: 195 vida v něm moc nejednakú:
Verse: 196 "Vizi," vece, "mój kněžiče,
Verse: 197 že již dosti znáš čsti líce;
Verse: 198 dobrého jsi založenie,
Verse: 199 nic ti tak silného nenie,
Verse: 200 by toho nemohl dosieci,
Verse: 201 ač budeš mé rady střieci.
Verse: 202 Poslúchaj mne tuto sada,
Verse: 203 toť jest moje prvnie rada:
Verse: 204 Jměj dvór svój po kněský vnadě,
Verse: 205 své šlechtice jměj v svéj radě;
Verse: 206 chovaj sě obojetníkóv,
Verse: 207 hospodnie čsti proradníkóv!
Verse: 208 Ti toho jsú obyčeje:
Verse: 209 oko sě jich veždy směje,
Verse: 210 jazyk jmají vniž meč v sobě,
Verse: 211 jenž seče straně na obě.
Verse: 212 Z chlapieho řáda nikoli
Verse: 213 i jednoho v čest nevoli;
Verse: 214 nebo chlap, když jest povýšen,
Verse: 215 nesnadně bude utišen:
Verse: 216 Zlé kolo najviece skřípá,
Verse: 217 malý had najviece sípá
Verse: 218 a chlápě najviece chlípá.
Verse: 219 Aspis slove hádek jeden,
Verse: 220 ten jest tak velmi nezbeden,
Verse: 221 jakž nedbá i jedněch kúzel,
Verse: 222 hlavu stáhne jako uzel;
Verse: 223 když kto kúzly kce jej jéti,
Manuscript page: 159aa
Verse: 224 nemóže ničse prospěti;
Verse: 225 jedno ucho k zemi stulí
Verse: 226 a druhé chvostem zatulí.
Verse: 227 A takéž chlap, když bude vyší,
Verse: 228 dobřě slyšě, však neslyší.
Verse: 229 Kteříž potok voden bude,
Verse: 230 ten sě vždy viece zabude
Verse: 231 než která hluboká řěka,
Verse: 232 ježto široce vytieká.
Verse: 233 Takéž chlap, když obohatie,
Verse: 234 když sedí, daní neplatě,
Verse: 235 dobře znav, však nepozná tě.
Verse: 236 Avšak ktož jmá dobré nravy,
Verse: 237 ktoliž jest své viery pravý,
Verse: 238 nebo ač i pokolenie
Verse: 239 některý zbožného nenie:
Verse: 240 však jsú dóstojni čstnosti,
Verse: 241 když dbajú o múdrosti;
Verse: 242 neb najvěčšie šlechta tu je,
Verse: 243 kdež smysl nravy okrašlije.
Verse: 244 Šlechetný ščep bývá z pláni,
Verse: 245 když sě starý peň oplaní:
Verse: 246 tak z chuzších bývají páni.
Verse: 247 Když zbožie neb smysla nenie,
Verse: 248 v šlechtě bude porušenie.
Verse: 249 A pakli sě kdy to udá
Verse: 250 vztazovati tobě súda,
Verse: 251 pro dar nepřěvracuj práva,
Verse: 252 jakž juž pohřiechu sě stává.
Verse: 253 Kterúž stranu peniez súdí,
Verse: 254 druhá sě naprázdno trudí,
Verse: 255 nejeden sě tiem oblúdí.
Verse: 256 Bud̕ lehek proti chudému,
Verse: 257 protiven bud̕ protivnému
Verse: 258 nenieť nikde tako tuhý,
Verse: 259 chceš-li, budeš jemu druhý.
Verse: 260 Přěd zástupem první bývaj,
Verse: 261 svých sě lidí nepokrývaj ;
Verse: 262 a když tě tu uzřie tvoji,
Verse: 263 tu rád každý tobě sstojí.
Verse: 264 Když pastýř přěd vlkem srší,
Verse: 265 toho sě stádo rozprší,
Verse: 266 ten jest nehoden své vrši.
Verse: 267 Potom, mój kněžiče, věz to:
Verse: 268 ač kde dobudeš město,
Verse: 269 dobytek, poklad vybera,
Verse: 270 všěcky svoje lidi sbera,
Verse: 271 otplacijž každému míle
Verse: 272 podlé skutkóv, úsilé.
Verse: 273 Juž v službě nýnie otplátka,
Manuscript page: 159ab
Verse: 274 že hospodnie milost vrátka,
Verse: 275 zle sě brž než dobřě zračí;
Verse: 276 jak sě z mračna nebe zmračí,
Verse: 277 tak.sě hospoda rozpáčí.
Verse: 278 Snad jsi chud, že nejmáš dáti?
Verse: 279 Uč sě v tom rady chovati
Verse: 280 když dobudeš, tehdy dávaj,
Verse: 281 a když nejmáš, oběcévaj.
Verse: 282 Lékař vždy jmá čáku k sěči,
Verse: 283 pták rád slyší, kdežto skřěčí,
Verse: 284 sluha věří slibný řěči.
Verse: 285 To ti naposled povědě,
Verse: 286 jenž k tvéj čsti najlepšie vědě:
Verse: 287 v rozkoši sě neobložij,
Verse: 288 u panosti neumnožij ;
Verse: 289 ač sě v tom dvém neostřěžeš,
Verse: 290 sám sě tiem najviec sviežeš.
Verse: 291 Plodu nedá moklé pole,
Verse: 292 a čest i v rozkoši vóle
Verse: 293 nesedí na jednom stole.
Verse: 294 Juž ti všicku radu kráci,
Verse: 295 v jedno slovo sě navráci:
Verse: 296 milosrden bud' k nevinnému,
Verse: 297 najviece k člověku svému.
Verse: 298 Chovajž tvrdě moje slova,
Verse: 299 budeť služba vždy hotova
Verse: 300 a ve cti vždy obnova."
Verse: 301 On tu radu přije míle,
Verse: 302 vstúpi srdce ke vší síle;
Verse: 303 neb jakož tu s mistrem stáše,
Verse: 304 tako sě mu jistě zdáše,
Verse: 305 že nenie v světě jedna strana,
Verse: 306 by mu nebyla poddána;
Verse: 307 nebo obrově srdce jmějéše,
Verse: 308 kakžkoli děťátko bieše.
Verse: 309 Trn sě z mladu ostřě pučí,
Verse: 310 sám sě vnadí štěnec rúčí,
Verse: 311 šlechta sě vždy ke cti lučí.
Verse: 312 Jest Korintus město dávné,
Verse: 313 vší ve čsti velmi úpravné,
Verse: 314 k řěcký zemi jako hlava,
Verse: 315 že sě v něm děje poprava.
Verse: 316 Jakož svědčí Písmo svaté,
Verse: 317 bylo to město proklaté;
Verse: 318 ale svatý Pavel potom
Verse: 319 pojměl mnoho truda o tom,
Verse: 320 jakž tu kacérstvo zatratil,
Verse: 321 po Bozě lidi obrátil.
Verse: 322 Tehdy Alexander kniežě
Manuscript page: 159ba
Verse: 323 s svým sě rytieřstvem potieže,
Verse: 324 osypati sě tu káza,
Verse: 325 ve vše královstvo sě vváza.
Verse: 326 A když jeho osypachu,
Verse: 327 všickni okolo něho stáchu,
Verse: 328 ale všakoti najblíže
Verse: 329 požité rytierstvo, jiže
Verse: 330 vši zemskú věc upravichu,
Verse: 331 a již jeho rada biechu.
Verse: 332 Ti bydléchu u pokoji,
Verse: 333 že sě juž nehodiechu k boji.
Verse: 334 Bě obyčej časa toho,
Verse: 335 jakože uzřěchu koho,
Verse: 336 jenž byl dobrý v svéj mladosti,
Verse: 337 a jakž došel starosti,
Verse: 338 dáno mu zbožie toliko,
Verse: 339 do smrti třěba koliko.
Verse: 340 Juž málo za peniez zlata,
Verse: 341 neb na kohož spadne stráta:
Verse: 342 "Zavři přěd ním," dějí, "vrata!"
Verse: 343 Po těch stáchu málem dále
Verse: 344 v stranu podlé svého krále
Verse: 345 jinošě, rytierstvo mladé,
Verse: 346 jimiž ještě mladost vlade;
Verse: 347 ti, což neučinie múdrostí,
Verse: 348 to oblepšie svú rychlostí.
Verse: 349 Avšak přěd starými těmi
Verse: 350 i také mladšími všěmi
Verse: 351 Aristotiles sedieše,
Verse: 352 jenž tehdy králév mistr bieše,
Verse: 353 svého mistrovstva užívaje,
Verse: 354 břěčtanový věnec maje.
Verse: 355 Ten jmějéše na to znamenie,
Verse: 356 že po něm věčšieho nenie:
Verse: 357 jakž sě břěčtan vždy zelená,
Verse: 358 tak ho múdrost povýšená
Verse: 359 nebude viec polepšena.
Verse: 360 Tehdy král mezi nimi stoje,
Verse: 361 vezřěv na rytierstvo svoje,
Verse: 362 nesnad bych mohl vylíčiti,
Verse: 363 jakž tiem poče vesel býti,
Verse: 364 tak šlechetné lidi jmaje.
Verse: 365 Stáše všie péče nejmaje;
Verse: 366 neb ač by byl tak pokojen,
Verse: 367 by nedbal i jedněch vojen,
Verse: 368 avšak také lidi jmieše,
Verse: 369 pro něž drz býti musieše.
Verse: 370 V ten čas tací dni biechu,
Verse: 371 v nichž všě osenie ktviechu:
Verse: 372 žito, víno, dřicvie, tráva,
Manuscript page: 159bb
Verse: 373 každé podlé svého práva.
Verse: 374 Alexander časa toho
Verse: 375 sebra lidí ovšem mnoho,
Verse: 376 a když sě na vojnu vybra,
Verse: 377 všěch lidí pět tisíc sebra.
Verse: 378 Jedné biechu všitci vóle,
Verse: 379 jakž, kdy vyndú na pole,
Verse: 380 dobřě by za to přisáhl,
Verse: 381 že bratróv zástup vytáhl.
Verse: 382 A jakž jej rada nauči,
Verse: 383 zástupy lepším poruči,
Verse: 384 tak, jenž zástup oprávieše,
Verse: 385 z těch ze všěch jeden nebieše,
Verse: 386 by nebyl stár let pětidcát
Verse: 387 nebo najviece šestidcát.
Verse: 388 Jakož jich starosty biechu,
Verse: 389 když k boji pojediechu,
Verse: 390 by kto tehdy patřil na ně,
Verse: 391 zajisté přisáhl by za ně:
Verse: 392 ne rytierskú jsú postavú,
Verse: 393 ale vší kněžskú úpravú.
Verse: 394 K tomu kci pověděti:
Verse: 395 jmějéše tisícóv třidceti,
Verse: 396 a to vše pěšieho lida,
Verse: 397 jež nehledáchu klida.
Verse: 398 Každý těch oružie jmiechu,
Verse: 399 hráli, meč, pukléř nesiechu
Verse: 400 a železný klobúk k tomu,
Verse: 401 hlavy střěha jako v domu,
Verse: 402 kabát tvrdý nebo pláty,
Verse: 403 mnohý pro ty došel ztráty.
Verse: 404 V ten den, Alexander kdyže
Verse: 405 na vojnu sě s mocí zdviže,
Verse: 406 všě sě řěcká země vzhrozi;
Verse: 407 avšak jedno sě ohrozi
Verse: 408 město, chtě sě mu přiečiti,
Verse: 409 svú hrdostí vz něho býtí.
Verse: 410 Aténe sě to vzýváše,
Verse: 411 v velikéj sě moci znáše
Verse: 412 v lidech, v pokladiech, v tvrdosti
Verse: 413 i ve všiej velikéj čstnosti.
Verse: 414 Alexander když ty řěči
Verse: 415 vzvědě, že mu sě město příčí,
Verse: 416 ni sě s kým o to potáza,
Verse: 417 inhed v tom miestě rozkáza,
Verse: 418 aby sě hotovi jměli,
Verse: 419 jakž by náhle k městu jeli.
Verse: 420 Ne tak brzo král rozkáza,
Verse: 421 až sě voj přěd městem skáza.
Verse: 422 Snadno k tomu ponúceti,
Verse: 423 ktož co sám bude chtieti,
Verse: 424 ač i s škodú, však tam jeti.
Manuscript page: 160aa
Verse: 425 Voj sě poče hotovati
Verse: 426 a chtě města dobývati.
Verse: 427 Tu spade strach lidi na všě;
Verse: 428 stařější sě potázavše
Verse: 429 řechu : "Dostúpím všie škody,
Verse: 430 nepřímem-li své hospody.
Verse: 431 Úsilno sě vz vodu bráti
Verse: 432 a sě ostnovi spierati,
Verse: 433 najviec vz hospodu státi."
Verse: 434 Protož tu radu vzemše,
Verse: 435 krále s milostí přijemše,
Verse: 436 dobychu věčné tvrdosti,
Verse: 437 by neopáčil jich hrdosti.
Verse: 438 Když sě s tiem městem umíři,
Verse: 439 posla ottad posly čtyři
Verse: 440 k městu, jemuž Téba diechu,
Verse: 441 jež také vz něho biechu,
Verse: 442 aby jej míle přijeli,
Verse: 443 nebo mu otpověděli.
Verse: 444 Viz, kak byl to lid nesmierný
Verse: 445 a svý hospodě nevěrný,
Verse: 446 jež posly svého krále,
Verse: 447 nepomeškavše nemále,
Verse: 448 kázachu živy zahřiesti,
Verse: 449 nedavše poselstva snésti.
Verse: 450 Krále řěč dojide taká,
Verse: 451 těch poslóv rodina vzplaka.
Verse: 452 Vece král: "Bóh sešli ránu
Verse: 453 na mě, ač toho zapomanu !"
Verse: 454 V téj řěči nic neumnoži,
Verse: 455 přěd tiem městem sě položi,
Verse: 456 káza sě všěm hotovati
Verse: 457 a chtě města dobývati.
Verse: 458 To město by v taký mysli,
Verse: 459 brániti sě jmu pomysli;
Verse: 460 a když k šturmu potekú,
Verse: 461 u městě sě všickni lekú,
Verse: 462 a naviece pro ten skutek,
Verse: 463 z něhož král jmieše smutek;
Verse: 464 bychu všichni bez náděje,
Verse: 465 že sě jim všecko hoře děje.
Verse: 466 Tu sě v tu dobu šturm poče,
Verse: 467 již ze všěch stran tváři točie,
Verse: 468 pod nimiž pěšcém státi,
Verse: 469 jimž zed bylo podebrati.
Verse: 470 Nepřietele všidy ostúpi;
Verse: 471 ktož sě kde na zdi vykupi,
Verse: 472 ot toho pak střělci biechu,
Verse: 473 jakž vyzřieti nedadiechu.
Verse: 474 By křik u městě veliký,
Verse: 475 poddal by sě rád všeliký,
Verse: 476 ale toho časa nenie,
Verse: 477 by o to měli pomluvenie:
Verse: 478 neb když v čem bude povada,
Manuscript page: 160ab
Verse: 479 ani potaz, ani rada,
Verse: 480 nenie kto čáky přidada.
Verse: 481 Za malečko pomeškachu,
Verse: 482 až zed všidy podebrachu;
Verse: 483 tak biechu strachu poddáni,
Verse: 484 přěmohú je bez všie brani.
Verse: 485 By prostrana všudy cěsta,
Verse: 486 ktož kady chtě, jde do města;
Verse: 487 a kdež kto koho potká,
Verse: 488 tu nejmá přěd ním živótka.
Verse: 489 Všěm bě strachy srdce znylo,
Verse: 490 rádo by sě dietě skrylo;
Verse: 491 a kdež kto kam přiběhne,
Verse: 492 tu nepřietele dosiehne.
Verse: 493 Tehdy město zažhú všidy,
Verse: 494 nepřietel stá zde onudy;
Verse: 495 a ktož kde z ohně uteče,
Verse: 496 ten obak upadne v meče;
Verse: 497 a ktož sě mečóv ukradne,
Verse: 498 ten všelik v oheň upadne.
Verse: 499 Povědě ti všecko sprosta:
Verse: 500 jeden člověk živ neosta;
Verse: 501 neb jakož zděli běchu,
Verse: 502 takúž otplatu vzěchu.
Verse: 503 Zloba zlým sě vždy obrátí,
Verse: 504 dobré sě dobrým vždy otplatí,
Verse: 505 a ktož zle miení, ten vždy stratí.
Verse: 506 Po rušení toho města,
Verse: 507 když vše bezpokojé přěsta,
Verse: 508 jakož juž nikte nebieše,
Verse: 509 jenž proti jmu býti smieše,
Verse: 510 pomeškav rok velmi malý,
Verse: 511 káza, by sě hotovali,
Verse: 512 a chtě sě za moře bráti,
Verse: 513 netolik s tiem bojevati,
Verse: 514 jenž jeho zemi ochudil,
Verse: 515 ale tak sě bieše vzbudil,
Verse: 516 všěm králém vzdávaje přietu,
Verse: 517 a což kniežat na všem světu.
Verse: 518 Zatiem sebra všě své voje
Verse: 519 i všeliké lidi svoje;
Verse: 520 a kteříž kak nedospěli
Verse: 521 nebo k vojně neuměli,
Verse: 522 těm poruči města, hrady
Verse: 523 v svéj zemi zde i onady.
Verse: 524 V tu dobu bě juž dospělo
Verse: 525 o korábiech všecko dielo,
Verse: 526 jakož, což třěba stravy
Verse: 527 i všeliké úpravy,
Verse: 528 to vše při morském by břěze,
Verse: 529 v korábiech na kotvách věze.
Verse: 530 Král káza kotvy vynieti
Verse: 531 a větrníky všě rozpieti.
Verse: 532 Vztrže sě vietr ovšem časný
Manuscript page: 160ba
Verse: 533 i by ten den velmi jasný.
Verse: 534 A když pojidú korábi,
Verse: 535 nejeden svú mysl oslabi,
Verse: 536 jenž pro kořist rád jel z domu;
Verse: 537 by bylo lze opět tomu
Verse: 538 doma býti u svých dietek,
Verse: 539 přijal by to za sen světek.
Verse: 540 A třěba jim bieše toho,
Verse: 541 že, kakž jich bě velmi mnoho,
Verse: 542 ze sta jeden se nevrátil,
Verse: 543 a to každý život ztratil.
Verse: 544 Neb zajisté když ot břěhu
Verse: 545 v šíři korábi potahú,
Verse: 546 zprostřěchu hlas až pod zořě,
Verse: 547 snad na své budúcé hoře.
Verse: 548 Člověk vždy na vše séhne,
Verse: 549 dobrého spieše poběhne,
Verse: 550 ve zlém jsa, pak sě nehne.
Verse: 551 Každý, jakož ti sem pravil,
Verse: 552 rád by sě té ceste zbavil
Verse: 553 pro své dietky i rodinu.
Verse: 554 Jediný král v tu hodinu
Verse: 555 tam sě přič obrátil bieše,
Verse: 556 jakž o tom všem nedbajéše,
Verse: 557 kromě jedna žádost jeho:
Verse: 558 poznati nepřietele svého.
Verse: 559 Juž běchu pominuli
Verse: 560 ottad, jakož na moře vzplynuli,
Verse: 561 časi jednoho měsiece
Verse: 562 nebo k tomu málem viece,
Verse: 563 až ten, jenž koráb oprávie,
Verse: 564 sběže, tu řěč králi pravě,
Verse: 565 že již achské země znáti,
Verse: 566 tu, kdež bylo jim přistati.
Verse: 567 By králova radost velé,
Verse: 568 spade u voj to veselé,
Verse: 569 až vypraviti nemohu,
Verse: 570 kakú vzdachu chválu Bohu.
Verse: 571 Tehdyž král v koráby vesla,
Verse: 572 káza všěm přijéti vesla;
Verse: 573 což hnáti vietr nemožéše,
Verse: 574 vesty dopomoci chtieše.
Verse: 575 Ne tak brzo vesl dosěhú,
Verse: 576 až běchu bliz při břěhu;
Verse: 577 by ot břěha pláně taká,
Verse: 578 jakž by mohl dovrci s praka.
Verse: 579 Král sě v svéj radosti vzchopě,
Verse: 580 vzchyti podlé sebe kopie,
Verse: 581 mocí takého vítěze
Verse: 582 vrže, až ustrnu v břězě.
Verse: 583 V tu dobu stachu na měle
Manuscript page: 160bb
Verse: 584 dvě stě korábóv dospěle,
Verse: 585 jež vši naplněni hojně,
Verse: 586 což která potřěba vojně.
Verse: 587 Tu sě na břěh položichu,
Verse: 588 stanoviště svá rozbichu,
Verse: 589 pokrmiece dosti sebe;
Verse: 590 a jakž sě omrači nebe,
Verse: 591 sotně mohú dočekati,
Verse: 592 kdy by bylo léci spáti.
Verse: 593 Tak běchu trudem hynuli,
Verse: 594 že biechu dlúho u moři pluli;
Verse: 595 nebo když člověk ustane
Verse: 596 a postáti sě dostane,
Verse: 597 dětí ni domu spomene.
Verse: 598 Třetie sieho světa strana
Verse: 599 Azia jest jmenována.
Verse: 600 Tu stranu ot slunce vzchoda
Verse: 601 okceána, moře, voda
Verse: 602 i, otňadže vzchodí zořě,
Verse: 603 obteče Polednie moře.
Verse: 604 Ot nás ji dělí hluboká
Verse: 605 Prosřědnieho moře stoka,
Verse: 606 toho moře, po němž plovú
Verse: 607 pútníci k Božému hrobu.
Verse: 608 Ot pólnoci ji zatieká
Verse: 609 Tanajs, slovutnějšie řěka,
Verse: 610 i jenž Meotides slove,
Verse: 611 ta ji také i oplove.
Verse: 612 To nám lidé vyznávají,
Verse: 613 jiže v tý straně bývají.
Verse: 614 Sú v ní vlasti nejednaké,
Verse: 615 v nichž jest bohatstvo všaké:
Verse: 616 dvakrát léta ktvú osenie,
Verse: 617 jehož v těchto zemiech nenie;
Verse: 618 nic sě v nich nedostává,
Verse: 619 jímž živa člověčé hlava.
Verse: 620 Což kamenie výborného
Verse: 621 nebo zlata přědrahého,
Verse: 622 jež moře neb země plodí,
Verse: 623 to všecko ottad přichodí:
Verse: 624 ryzie zlato z Arabie,
Verse: 625 drahé kamenie z Indie.
Verse: 626 Vše sám sobě člověk draží,
Verse: 627 sám sa nade vše zlato draží,
Verse: 628 však pro ně čest, duši váží.
Verse: 629 To mi také z Písma známo,
Verse: 630 jež bylo v téj straně tamo
Verse: 631 Babylon, město veliké,
Verse: 632 v němž bě bohatstvo všeliké.
Manuscript page: 161aa
Verse: 633 Tu sě kdas obři sebrali,
Verse: 634 když sú sě potopy báli,
Verse: 635 věži činiti počechu,
Verse: 636 na nížto bydliti chtiechu,
Verse: 637 ač by sě kdy Bóh rozhněval,
Verse: 638 i poslal na svět dřevní přieval,
Verse: 639 jakož to jest byl učinil,
Verse: 640 když proti jmu byl lid zavinil.
Verse: 641 Tu nikomu neotpustil -
Verse: 642 neb vešken svět byl opustil -
Verse: 643 kromě Noe jediného
Verse: 644 a k tomu třem synóm jeho;
Verse: 645 i také jich čtyři ženy,
Verse: 646 ty jsú potopy zbaveny.
Verse: 647 Těch obróv myšlenie divné
Verse: 648 Bohu by velmi protivné;
Verse: 649 o to sě snadno potáza,
Verse: 650 všěm sě jim rozjíti káza,
Verse: 651 dav každému hlahol jiný.
Verse: 652 To sě sta v tu hodinu,
Verse: 653 jež prvé řeč jednu jmiechu,
Verse: 654 druh druhu nerozumiechu.
Verse: 655 Dva a sedmdesát jich bylo,
Verse: 656 tolikéž řěčí přibylo.
Verse: 657 Protož Babylon slove
Verse: 658 proměna řěči obrové.
Verse: 659 Jesti také v téj straně
Verse: 660 všeho světa vniž rozhranie,
Verse: 661 Jerusalem, město dávné,
Verse: 662 pro Boží smrt ovšem slavné.
Verse: 663 Tu pro ny náš Tvořec milý,
Verse: 664 poníživ své svaté síly,
Verse: 665 ráčil za ny smrt podjéti,
Verse: 666 nechtě diáblu moci přieti.
Verse: 667 Ktěl-li bych to vše klásti,
Verse: 668 co v téj straně měst i vlastí,
Verse: 669 dotad ti bych řěč rozvláčil,
Verse: 670 až by sě snad i rozpáčil.
Verse: 671 Protož tu řeči ukráci,
Verse: 672 v své pravenie sě navráci.
Verse: 673 Již by čas protivu zoři,
Verse: 674 když bývá křik ptačí zboří,
Verse: 675 kdažto sě noc se dnem dělí,
Verse: 676 a když slunce na svět spěli.
Verse: 677 Alexander vzveda zraky,
Verse: 678 vezřě na zořě oblaky;
Verse: 679 uzřěv den, jako sě leče,
Verse: 680 vstana, rúče sě obleče.
Verse: 681 Šed i sta na jedný hořě,
Verse: 682 obezřě tu vlast ot mořě;
Verse: 683 potom sě v zemi obráti,
Verse: 684 poče města shledovati;
Manuscript page: 161ab
Verse: 685 a kam sě koli obrátieše,
Verse: 686 tu na všě strany vidieše,
Verse: 687 kdežto vína, žita ktviechu,
Verse: 688 kdež která loviště biechu.
Verse: 689 Zřěv všady dlí i na přieky,
Verse: 690 uzřě, ande silné řěky,
Verse: 691 z nich teče široce voda
Verse: 692 a mocná v nich ryb obroda.
Verse: 693 Vida to, velmi sě sžáda,
Verse: 694 vzmluvi tak k svým lidem sada:
Verse: 695 "Zřěte na všě strany v pole,
Verse: 696 kaká v těchto zemiech vóle;
Verse: 697 zde královstvo, zde chci jmieti
Verse: 698 a vám chci své země přieti!"
Verse: 699 Řka tak, nic neottěže,
Verse: 700 da, ktož co dóstojen bieše.
Verse: 701 V tom sě nic byl nerozpáčil,
Verse: 702 vniž by vesvět byl podtlačil.
Verse: 703 To sděv, káza vojem vstáti,
Verse: 704 do Cilicie sě bráti.
Verse: 705 Posla k městóm i na hrady
Verse: 706 a k tvrzem zde i onady;
Verse: 707 a jakž ho náhle zvěděchu,
Verse: 708 tak jej s milostí přijechu.
Verse: 709 Tehdy sě v tu vlast uvieže,
Verse: 710 hlúbe tam přědce potěže.
Verse: 711 Uda sě jmu jeti tady,
Verse: 712 kdežto sú trojské ohrady,
Verse: 713 ještě jedinké znamenie
Verse: 714 tu, kdežto leží kamenie.
Verse: 715 Nýnie-li tě lén slyšeti,
Verse: 716 a ti budu vyprávěti,
Verse: 717 proč sě mu rušenie stalo,
Verse: 718 pročti se je to vše dálo.
Verse: 719 Byl jest Paris, kněžic v Troji,
Verse: 720 vzchován ve čsti, u pokoji,
Verse: 721 jehož otčík i matka
Verse: 722 pro lásku svého děťátka
Verse: 723 tak běchu míle vzchovali,
Verse: 724 jakž mu vóli ve všem dali.
Verse: 725 Jmějéše to knieže k lovu
Verse: 726 mimo všecko mysl hotovu.
Verse: 727 Sta sě to časa jednoho,
Verse: 728 když jezdi v lese mnoho,
Verse: 729 až sě ot lovcóv zblúdi
Verse: 730 a kóň sě mu velmi ztrudi;
Verse: 731 přiboda sě s cěsty v púšči
Verse: 732 pod krásný buk v jednu húšti,
Verse: 733 vzvrha na suk uzdu s koně,
Verse: 734 poče spáti, dřěvu sě kloně.
Verse: 735 Zdieše sě jemu v téj hodině,
Verse: 736 uzřě ve sně tři bohyně:
Verse: 737 jednu, jenž vládne milostí,
Manuscript page: 161ba
Verse: 738 druhú, jenž vládne múdrostí
Verse: 739 i seho světa udatstvem,
Verse: 740 třetí, jenž vládne bohatstvem.
Verse: 741 A ty zlaté jablko jmiechu,
Verse: 742 o něžto sě velmi přiechu;
Verse: 743 nebo bieše na něm pisáno:
Verse: 744 "Která kraššie, téj bude dáno."
Verse: 745 Vzvolichu ho súdcí sobě,
Verse: 746 řkúc: "Dáváme tu moc tobě,
Verse: 747 ať sě nepřem déle o to,
Verse: 748 daj, který chceš, jablko toto;
Verse: 749 a nad čím nás která móže,
Verse: 750 toho tobě vždy pomóže."
Verse: 751 Tehdy sě sta v tu dobu,
Verse: 752 on poče sě raditi sám s sobú,
Verse: 753 vece: "Co sě nedostává
Verse: 754 mně podlé kniežecieho práva?
Verse: 755 Mám přieliš mnoho bohatstva
Verse: 756 a také se jmám podlé udatstva,
Verse: 757 podlé jiných smysla dosti:
Verse: 758 což viec třěba múdrosti?
Verse: 759 V štěstí také mám vóli časnú,
Verse: 760 bych jedno jměl ženu krásnú!"
Verse: 761 Řka tak, téj jablka dohodi,
Verse: 762 jež nad milostí vévodí.
Verse: 763 A jakž brzo je rozsúdi,
Verse: 764 vztrhna sě vietr, jej ubudi,
Verse: 765 proňž musi pryč ottad jeti,
Verse: 766 jmaje tu věc na paměti,
Verse: 767 kak by sě mu to dostalo,
Verse: 768 ježto sě jmu ve sně dálo.
Verse: 769 Tehdy mu na mysl tanu,
Verse: 770 na jednu věc rozpomanu,
Verse: 771 z niež mieše sličnú příčinu,
Verse: 772 proti Řěkóm zjevnú vinu.
Verse: 773 Stala sě jest byla kdasi
Verse: 774 škoda Troji v dávné časy.
Verse: 775 Herkules byl kněžic řěcký,
Verse: 776 v udatstvě vybraný, dětský;
Verse: 777 ten byl Troji prvnie bieda:
Verse: 778 pobil Parisova děda,
Verse: 779 k tomu zabil jemu dva stříce,
Verse: 780 pro něž leží Troje nicě;
Verse: 781 a vzal mu byl v též časy
Verse: 782 tetku ovšem divné krásy,
Verse: 783 Esionie, čstnú děvici.
Verse: 784 Tu dal jednomu kniežeti,
Verse: 785 Telamonu, jenž s ní knězě
Verse: 786 doby, Ajaka vítěze.
Verse: 787 To jest byla vina troje,
Verse: 788 pro niž Paris, knieže zTroje
Manuscript page: 161bb
Verse: 789 proti Řekóm srdcem stonal,
Verse: 790 až jest to i dokonal,
Verse: 791 jakož je jim unesl ženu
Verse: 792 najkrašší v světě, Helenu,
Verse: 793 pro niž sě jest stala vojna
Verse: 794 Řěkóm s Trojí nepokojná.
Verse: 795 Jsú přěd ní deset let stáli,
Verse: 796 tu vítězi vojevali.
Verse: 797 Nejeden toho zlým užil,
Verse: 798 jenž tu svój živótek složil,
Verse: 799 těch vítězóv s obú stranú,
Verse: 800 na něž když sě rozpomanu,
Verse: 801 až mi sě v srdci zavine.
Verse: 802 Pro tak malú věc jediné
Verse: 803 plakala nejedna matka,
Verse: 804 zbyvši tu svého děťátka;
Verse: 805 lkalo srdcem mnohé družě,
Verse: 806 zbyv svého milého mužě.
Verse: 807 Ach, srdce člověčé bludné,
Verse: 808 ach, zamyšlenie neklidné,
Verse: 809 jež pro jednu ženu -
Verse: 810 jměla krásu přěmnoženú -
Verse: 811 vešken sě svět byl zbudil,
Verse: 812 deset let sě vojnú trudil,
Verse: 813 až v jedenácté léto -
Verse: 814 kak mi zpomanúti zle to! -
Verse: 815 čstné město Troje dobyto.
Verse: 816 Tu bez čísla lidí zbito,
Verse: 817 jakož řiedký kto hostaven,
Verse: 818 starý i mladý života zbaven,
Verse: 819 naposled město sežženo.
Verse: 820 Řiedko jest kdy pochváleno:
Verse: 821 bez trávy lúka sečená,
Verse: 822 bez příslovie krásná žena.
Verse: 823 To také písmo vykládá,
Verse: 824 ž' toho města čstná ohrada
Verse: 825 deset let plně hořala.
Verse: 826 Škoda jest takého diela!
Verse: 827 Tak sě jest stalo rušenie.
Verse: 828 Již sě vráci v své pravenie.
Verse: 829 Jakož napřěd pravi,
Verse: 830 Alexander tu sě stavi.
Verse: 831 V tu dobu jenž s ním tu biechu,
Verse: 832 takú záhubu uzřěchu;
Verse: 833 neby jeden tu nepyče
Verse: 834 a žalostí lomě ruce.
Verse: 835 Vidúc na vítěžských roviech
Verse: 836 o jich skutcéch, o jich sloviech
Verse: 837 kdes na kameni vyryto,
Verse: 838 kdež všemu světu neskryto,
Verse: 839 řekú: "Dojdem též strasti;
Verse: 840 vešli smy v neznámé vlasti,
Manuscript page: 162aa
Verse: 841 z nich sě viec nevypravíme,
Verse: 842 až sě života zbavíme."
Verse: 843 Král uslyšav řěč svých lidí,
Verse: 844 vece: "Proč váš smysl v tom blúdí?
Verse: 845 Nikdy nenie čsti dóstojen,
Verse: 846 kto ce býti vždy pokojen.
Verse: 847 Doňadž koně nepokuši,
Verse: 848 péči vždy naň jmieti muši;
Verse: 849 ten sě takéž skazí stáním;
Verse: 850 jakož častým osedláním.
Verse: 851 Takéž jest každý člověk,
Verse: 852 má-li pokojný tento věk;
Verse: 853 pokoju sě tak obloží,
Verse: 854 až snad v lenosti umoří.
Verse: 855 Protož mé srdce tam spěje,
Verse: 856 kdež mi sě, bohdá, čest zděje.
Verse: 857 Jedno chcete-li pohověti,
Verse: 858 chci vám něčso pověděti,
Verse: 859 pro něž jmám všicku náději,
Verse: 860 že tam k nepřieteli spěji.
Verse: 861 Kdaž mi mój otčík pohynu,
Verse: 862 zdě mi sě v nocní hodinu;
Verse: 863 mysléch leže sám jediný -
Verse: 864 ničijéše nikte jiný -
Verse: 865 co by mi bylo sobě zdieti,
Verse: 866 nevědiech sě co přijéti:
Verse: 867 vrahom-li sě otpierati,
Verse: 868 čili tak v porobě státi.
Verse: 869 Tak mi myslce v obém stáše.
Verse: 870 Ktož tu biechu, každý spáše.
Verse: 871 Mysléch jakžto pták některý,
Verse: 872 jenž sobě nedojme viery,
Verse: 873 kdyžto sobě ptá pokoje,
Verse: 874 kde by choval dietky svoje,
Verse: 875 nesměje lap hniezda sklásti,
Verse: 876 boje sě všeliké nápasti,
Verse: 877 aby hniezda vietr neobořil,
Verse: 878 neb sě had k dětem nevznořil,
Verse: 879 letě dlúho v lesi, v poli,
Verse: 880 až snad někde miesto zvolí.
Verse: 881 Tak mi sě uda uzřieti,
Verse: 882 ande sě tako prosvieti,
Verse: 883 jakžto když bude z hromu blesk,
Verse: 884 pro něž sobě tak velmi stesk,
Verse: 885 až zapomanuch sám sebe;
Verse: 886 i vezřěch, naliti z nebe
Verse: 887 jeden krásný člověk sstúpi,
Verse: 888 jenž ke mně bliz přistúpi;
Verse: 889 všěcka na něm čstnost bieše,
Verse: 890 a tak divné rúcho jmieše,
Verse: 891 jakž mi sě nezdá nikake,
Verse: 892 by kdy člověk vídal také.
Verse: 893 To sem tak vid̕al právě,
Verse: 894 jež jmieše na svý hlavě
Verse: 895 korunu z zlata světlého
Manuscript page: 162ab
Verse: 896 a z kamenie přědrahého.
Verse: 897 Nemoh jmu jmene zvěděti,
Verse: 898 jedno to mohu spomněti:
Verse: 899 cos mu bě na čele psáno,
Verse: 900 jež mi věděti nedáno.
Verse: 901 Když ho chtiech potázati,
Verse: 902 on prvé svú řěč uchváti:
Verse: 903 ,Vynid̕,' vece, ,z kraje svého,
Verse: 904 podámť vši čest světa seho,
Verse: 905 a kdež mě uzříš potom,
Verse: 906 nemysl zlého lidu o tom.'
Verse: 907 Tehdy jak brzo to povědě,
Verse: 908 kam sě podě, živ nevědě;
Verse: 909 ale jakž sě přič obráti,
Verse: 910 všě sě ta světlost zatrati.
Verse: 911 V tomž tvrda jest má náděje,
Verse: 912 což jest mluvil, že mi sě zděje."
Verse: 913 To sě v krátce všecko zlíči,
Verse: 914 ta řěč, již jim král vylíči,
Verse: 915 že, když sě uda jemu
Verse: 916 přijeti k Jeruzalemu,
Verse: 917 tu jej ten potka tělestně,
Verse: 918 jehož bieše vid̕al ve sně,
Verse: 919 s takým znamením velikým,
Verse: 920 s židovským zástupem všelikým;
Verse: 921 a jakož jej náhle potka,
Verse: 922 pade přěd ním velmi zkrotka.
Verse: 923 Tomu sě diviti jechu
Verse: 924 ti všickni, jenž s ním biechu.
Verse: 925 A když mu tu čest pokáza,
Verse: 926 vojem do stanóv rozkáza.
Verse: 927 Šed do města s málem lidí,
Verse: 928 milostivě sě poklidi,
Verse: 929 i jakž jej ten muž nauči,
Verse: 930 tak sě tu Bohu poruči.
Verse: 931 Dav pravé přiezni stvrzenie,
Verse: 932 vzem s milostí otpuštěnie,
Verse: 933 káza vojem ottad vstáti,
Verse: 934 chtě sě k nepřátelóm bráti.
Verse: 935 Již byl vtáhl daleko v zemi
Verse: 936 proti nepřieteli svému
Verse: 937 Macedo, ten opravitel
Verse: 938 i své vlasti obranitel.
Verse: 939 A když příde pověst ta
Verse: 940 v perské hrady i u města,
Verse: 941 tehdy z těch okolních tvrzí
Verse: 942 potočichu posel brzý,
Verse: 943 aby sě král Darius střěhl,
Verse: 944 že jeho nepřietel přitiehl.
Verse: 945 A když s tiem posel přiteče,
Verse: 946 Darius sě velmi leče.
Verse: 947 Kak by mnoho příčinnějí,
Verse: 948 pokladem, lidmi silněji -
Verse: 949 neb jmieše královstvo dvoje,
Verse: 950 z nich nadeň mohl jmieti voje -
Manuscript page: 162ba
Verse: 951 ale že vždy byl pokojen,
Verse: 952 že nedbal i jedněch vojen,
Verse: 953 tiem proti mu bieše mdlejí,
Verse: 954 jímž by mohl býti silněji,
Verse: 955 ač by byl srdce toho,
Verse: 956 k němuž jmějéše lidí mnoho.
Verse: 957 Však nechtě, by sě kto domněl,
Verse: 958 by v čem své moci zapomněl,
Verse: 959 káza sě všěm hotovati,
Verse: 960 chtě nepřátely potkati.
Verse: 961 A jakž brzo provolachu,
Verse: 962 tak všickni na vojnu vstachu.
Verse: 963 Zatiem sě také potáza,
Verse: 964 Alexandru list rozkáza,
Verse: 965 řka: "Král Darius, král nad králi,
Verse: 966 jehož sě moci vše nevzdálí,
Verse: 967 Alexandru, sluzě svému,
Verse: 968 dietěti obak čstnému,
Verse: 969 spoviedaju milost svoji,
Verse: 970 ke čsti radě i pokoji.
Verse: 971 Vědě, že jsi po letech mladý,
Verse: 972 proněž ještě nejmáš rady,
Verse: 973 češeš jablka nedospělá,
Verse: 974 varuj se takého diela!
Verse: 975 Kdež ovoce nedospělo,
Verse: 976 češeš-li to, tratíš dieto.
Verse: 977 Poddals sě v vojenské bydlo,
Verse: 978 chovaj se, byť neostydlo!
Verse: 979 Ale na jakéž si době,
Verse: 980 jež slušie, poslal sem tobě:
Verse: 981 uzdu, měšec, mieč okrúhlý,
Verse: 982 jež obrovnán na všě úhly,
Verse: 983 ten sě tvým letóm podobá.
Verse: 984 Pakli která tvá chudoba,
Verse: 985 měšce sě jedno dotiežeš,
Verse: 986 až s potřěbu vyviežeš.
Verse: 987 A snad si sě tako splašil,
Verse: 988 mníš, by tě nikte neustrašil:
Verse: 989 uzdy sě na to dotieže,
Verse: 990 vniž plachý kóň, tak tě svieže."
Verse: 991 Alexander listy přěčta,
Verse: 992 uslyšav, kaká jest řeč ta,
Verse: 993 vece: "Lépe rozuměji,
Verse: 994 kak sě ti daři vypravují,
Verse: 995 tento se mieč na to maje,
Verse: 996 jenž okrúhlý na všě kraje,
Verse: 997 stojíte všickni vidúce,
Manuscript page: 162bb
Verse: 998 že jej drži tvrdě v ruce,
Verse: 999 takéž to vězte právě,
Verse: 1000 že již veš svět jmám v svéj opravě.
Verse: 1001 Tento měšec to vykládá,
Verse: 1002 že, což váš král má poklada,
Verse: 1003 skrze ten móžte věděti,
Verse: 1004 že to všecko budu jmieti.
Verse: 1005 Uzda mi sě hodí k tomu,
Verse: 1006 když juž sadu v jeho domu,
Verse: 1007 všecko, což jmá, sě rozplení
Verse: 1008 a jej svieži vniž vól léní."
Verse: 1009 Rozkázav poslóm ta slova,
Verse: 1010 da jim listy k tomu znova,
Verse: 1011 potom daři i každého
Verse: 1012 podlé práva králevského.
Verse: 1013 Vzemše posli listy jeho,
Verse: 1014 nesú je přěd krále svého.
Verse: 1015 Přěčta listy král pohanský,
Verse: 1016 jež mu bě poslal král řěčský,
Verse: 1017 poče sě tomu diviti,
Verse: 1018 že směl kdy to pověděti
Verse: 1019 a řka: "Jmám svět v svéj poruce,
Verse: 1020 jakž ten mieč drži v ruce."
Verse: 1021 Podivi sě také tomu,
Verse: 1022 že řekl: "Sadu v jeho domu,
Verse: 1023 vládna všěmi městy, hrady
Verse: 1024 v jeho zemi zde i onady."
Verse: 1025 Svým řitieřóm to rozprávě,
Verse: 1026 svú korunu na sě vstavě:
Verse: 1027 "Však já sem," vece, "král nad králi,
Verse: 1028 mne sě po všem světu báli
Verse: 1029 vši králové i kniežata,
Verse: 1030 dávajíce dan ot zlata.
Verse: 1031 Kak mu móže to přijíti,
Verse: 1032 by mohl v takú čest kdy vníti,
Verse: 1033 jakž by objal mé králevstvo?
Verse: 1034 Vizte, kaké psal bláznovstvo!"
Verse: 1035 Řka to, káza poslóm siesti,
Verse: 1036 uzel máku jemu nésti
Verse: 1037 a řka: "Věz to, pyšné robě,
Verse: 1038 posielaji ten mák tobě,
Verse: 1039 aby věděl, co jmám moci
Verse: 1040 vlastních lidí, bez pomoci.
Verse: 1041 Tu jest ovšem máku mnoho,
Verse: 1042 ty nemóžeš čísti toho;
Verse: 1043 tolikéž jmám já vojí,
Verse: 1044 všudy lid sě vniž roj brojí
Verse: 1045 okolo mne za tři míle;
Manuscript page: 163aa
Verse: 1046 nýnie čísla téj všiej síle.
Verse: 1047 Tisíc na jednoho tvého
Verse: 1048 jmám rytieřstva výborného.
Verse: 1049 Kako chceš boj se mnú vzéti,
Verse: 1050 nemoha té moci jmieti?
Verse: 1051 Raziť, by sě mně pokořě
Verse: 1052 bral sě zasě přič za moře,
Verse: 1053 ač zbýti chceš zde hořě;
Verse: 1054 chtě královstva zde dobyti,
Verse: 1055 móžeš tam svého zbýti."
Verse: 1056 Alexander tu řěč slyšě -
Verse: 1057 ande posel mluví tišě -
Verse: 1058 káza uzel rozvázati
Verse: 1059 i poče ten mák zobati
Verse: 1060 a svým Řěkóm udávati.
Verse: 1061 Každý jeho hrst nachváti.
Verse: 1062 "Zobte," vece, "moji Řěci,
Verse: 1063 ci vem něčso dobrého řieci,
Verse: 1064 z něhož vám bude všěm radost
Verse: 1065 a pohanóm v srdci žalost.
Verse: 1066 Tento mák to znamenává,
Verse: 1067 že nám Bóh je všě poddává.
Verse: 1068 Jelikož ho zrn zzobete,
Verse: 1069 když u boji juž budete,
Verse: 1070 tolikéž pohan pobijete,
Verse: 1071 v tom sě vám nic nepoměte.
Verse: 1072 Jakož ten mák zuby zetřem,
Verse: 1073 tak zástupy jich všě potřem."
Verse: 1074 Potom poslóm těm povědě:
Verse: 1075 "To jáz jistě," vece, "vědě,
Verse: 1076 že mnoho lida jest při králi;
Verse: 1077 ale to já velmi chváli,
Verse: 1078 že tak měkké lidi vodí;
Verse: 1079 úfaji u Bóh, že mi neuškodí.
Verse: 1080 Jakžto ten mák Řěci zobí,
Verse: 1081 tak vašeho krále pobí."
Verse: 1082 Řka to, káza poslóm vstáti
Verse: 1083 a pepřě jim uzlík dáti,
Verse: 1084 aby nesli králi svému,
Verse: 1085 zpoviedaje tu řěč jemu
Verse: 1086 řka: "Poslals mi máku mieru
Verse: 1087 a pravě to na vši vieru,
Verse: 1088 že tolikéž jmáš svých lidí;
Verse: 1089 však o tobě zle sě klidí.
Verse: 1090 Ač jich s tobú jest přěmnoho,
Verse: 1091 což jest obak do toho,
Verse: 1092 kdaž jsú měkci vniž mák zralý,
Verse: 1093 v nichž jmáš v boji statek malý?
Verse: 1094 Poviz rúče uzla mého:
Verse: 1095 s čímť jest tvrzí máku tvého?
Manuscript page: 163ab
Verse: 1096 A taká jde hořkost z něho,
Verse: 1097 v němž by bylo něčso zlého !
Verse: 1098 Těch jest zrnec velmi málo,
Verse: 1099 však by o život tobě stálo,
Verse: 1100 nemohl by jich všěch zzobati.
Verse: 1101 Skrzě to rač znamenati:
Verse: 1102 málo lidí jmám při sobě,
Verse: 1103 budúť v boji horci tobě!"
Verse: 1104 V tu dobu Darius stáše,
Verse: 1105 kdež svých lidí moc sbieráše;
Verse: 1106 a když již sebra voje,
Verse: 1107 chtě zvěděti, lida co je,
Verse: 1108 spudi všě v jednu ohradu,
Verse: 1109 jakžto pastýř činí stádu;
Verse: 1110 čite z jitra až do noci,
Verse: 1111 však nezvědě všie své moci.
Verse: 1112 Tak některá domovnice
Verse: 1113 z jitra přečte své ovčice,
Verse: 1114 aby pastýř též přihnal
Verse: 1115 ovčice, jež v stádo vyhnal;
Verse: 1116 ale mnohá, ne všě přídú
Verse: 1117 ovčice, jež v stádo výdú:
Verse: 1118 některá snad s skály spadne
Verse: 1119 a některú vlk popadne.
Verse: 1120 Takéž sě těm lidem dosta,
Verse: 1121 řiedký opět domóv postá.
Verse: 1122 Zatiem vybera lehčejších
Verse: 1123 lidí na koních rúčejších
Verse: 1124 šestdesát tisícév poně,
Verse: 1125 s nimiž posla své podkonie,
Verse: 1126 čstného rytieře Menona,
Verse: 1127 jenž svú jézdu zle dokona.
Verse: 1128 Ten to rozkázanie jmieše,
Verse: 1129 že mu slédati voj bieše,
Verse: 1130 kde by sě sebrali Řěci,
Verse: 1131 proti jim jemu bieše léci.
Verse: 1132 Král Macedo, když to vzvědě,
Verse: 1133 své lidi k boji pořiedě -
Verse: 1134 jež uvěřiti protivno
Verse: 1135 i také zajisté divno,
Verse: 1136 že tak maje lidí málo,
Verse: 1137 avšak sě mu to dostalo,
Verse: 1138 jež pobi ty všě voje,
Verse: 1139 jakož brzo došel boje,
Verse: 1140 tak jakž, což nepřátel bylo,
Verse: 1141 nic nebo velmi málo zbylo.
Verse: 1142 A když ten boj održě,
Verse: 1143 vojnu ottad náhle vrže.
Verse: 1144 Kakž byl ustal, všakž nepřěsta,
Verse: 1145 hnav, doby jednoho města,
Manuscript page: 163ba
Verse: 1146 jež Sardis i dnes slove.
Verse: 1147 To s jedné strany oplove
Verse: 1148 Sagarius, silná řěka,
Verse: 1149 s druhé sě s ní moře stieká.
Verse: 1150 A tu biechu kola dávná,
Verse: 1151 tak chytrá i tak úpravná,
Verse: 1152 jakž jich nikte nemožéše
Verse: 1153 rozebrati ni umieše.
Verse: 1154 V tom ti lidé miechu vieru,
Verse: 1155 ktož by poznal jich rozměru,
Verse: 1156 že té země králem bude
Verse: 1157 i to, což chtě, to dobude.
Verse: 1158 Ta byl ustavil král Mida.
Verse: 1159 Tehdy Alexander vnida,
Verse: 1160 ohledav kola i vzdviže,
Verse: 1161 vzpodejma i pusti níže;
Verse: 1162 točiv jimi sěm i tamo:
Verse: 1163 "Nic mi," vece, "jest v nich známo;
Verse: 1164 co věčého třěba trudu?
Verse: 1165 Jakž mohu, tak jich dobudu!"
Verse: 1166 Výma meč, počen ot vrchu,
Verse: 1167 roztě kola, až všě prchú.
Verse: 1168 A když tu vši věc poklidi,
Verse: 1169 posla ottad v jézdu lidi,
Verse: 1170 aby všickni v tu vlast vehnali,
Verse: 1171 měst i hradóv dobývali.
Verse: 1172 Sta sě to na krátké roky,
Verse: 1173 podbichu všě Kapadoky
Verse: 1174 a jednu zemití Lydu.
Verse: 1175 Ottad když zasě přijidú
Verse: 1176 do Tyře, kdež král bieše,
Verse: 1177 kdež jich čekaje ležéše,
Verse: 1178 přečekav tu noc jedinú,
Verse: 1179 a jakž brzo ta noc minu
Verse: 1180 a den sě na svět pokáza,
Verse: 1181 tak vojem vstáti káza.
Verse: 1182 Dosti divno, že to mohl zdieti,
Verse: 1183 hna toho dne mil třidceti,
Verse: 1184 k nepřieteli pospiechaje,
Verse: 1185 vždy sě toho domnievaje,
Verse: 1186 zda by, to Darius zvěda,
Verse: 1187 potkal jej v horách, přědjeda.
Verse: 1188 Jest tu bliz Eufrates řěka,
Verse: 1189 jež, slyši, z ráje vytieká,
Verse: 1190 u niež král Darius voje
Verse: 1191 sebra na své bezpokojé.
Verse: 1192 Vzvěděv, že ten bliz přitahá,
Verse: 1193 jenž na jeho vši čest sahá,
Manuscript page: 163bb
Verse: 1194 hnu sě s vojmi s toho miesta,
Verse: 1195 kadyž mu upřiemná cěsta
Verse: 1196 proti Alexandru jíti.
Verse: 1197 Byl sě událo tu býti,
Verse: 1198 co by tu uslyšal hrózy,
Verse: 1199 když sě hnuchu ottud vozi!
Verse: 1200 A to by také uslyšal:
Verse: 1201 z šalmějí, z bubnóv hrozný šal.
Verse: 1202 A nejeden tu komoň hrzal,
Verse: 1203 svú podkovú cest potvŕzal,
Verse: 1204 když sě vznímal, lomě zuby.
Verse: 1205 Nejedny zubrově trúby
Verse: 1206 v skalách své prostřěly hlasy,
Verse: 1207 jakž sě zdáše, by v ty časy
Verse: 1208 všěcky sě skály bořily.
Verse: 1209 Taký běchu křik stvořily,
Verse: 1210 taký dieše vzuk pod zořě,
Verse: 1211 vniž by sě třásl svět i moře.
Verse: 1212 Tak sě bě vypravil hrdě,
Verse: 1213 vší věcí silně i tvrdě.
Verse: 1214 Před zástupem právě v čele,
Verse: 1215 jenž pohanská viera velé,
Verse: 1216 táhniechu vóz osm koní,
Verse: 1217 a ti biechu všickni broni.
Verse: 1218 Na tom voze zlatá škříně,
Verse: 1219 v niež ležéše jich svacině.
Verse: 1220 S obú stranú toho voza,
Verse: 1221 kdež jich viera i všě hróza,
Verse: 1222 jedieše dvanádcet muží,
Verse: 1223 jich každý téj škříni slúží,
Verse: 1224 a každý jmaje řeč jinú,
Verse: 1225 rúcho rozličného činu.
Verse: 1226 Pohanstvo tak za to jmají,
Verse: 1227 že ti lidé neumierají,
Verse: 1228 řkúc: "Sú na věky živi,"
Verse: 1229 avšak jsú v téj vieřě křivi;
Verse: 1230 neb řěky, moře, vše splyne,
Verse: 1231 což na světě, všecko mine
Verse: 1232 kromě slov Božích jediné.
Verse: 1233 Za tím vozem bliz jediechu,
Verse: 1234 jež rodina králi biechu,
Verse: 1235 dvadceti tisícóv vplně
Verse: 1236 a všitci v hedvábný vlně
Verse: 1237 biechu i přědrahém rúšě,
Verse: 1238 jakž hrabiem, kniežatóm slušie.
Verse: 1239 Ti všickni biechu na přědku.
Verse: 1240 Sám král jedieše v prosřědku,
Verse: 1241 jenž pro veliké bohatstvo,
Verse: 1242 pro rozkoš i pro ozračstvo
Verse: 1243 na zlatém voze jedieše,
Verse: 1244 a ten pro blesk vešken hořieše.
Manuscript page: 164aa
Verse: 1245 Nad vozem pro letní zparu
Verse: 1246 proti slunečnému varu
Verse: 1247 orlice bě pověšena,
Verse: 1248 jež bieše chytře vymyšlena,
Verse: 1249 aby pod ní horkost stydla.
Verse: 1250 Ta jmějéše zlatá křídla.
Verse: 1251 Podlé voza jenž biechu,
Verse: 1252 jež sě vdy krále držéchu,
Verse: 1253 jeho bližšie přirozenie
Verse: 1254 královského pokolenie,
Verse: 1255 dvě stě jinochóv výbornějších,
Verse: 1256 svúšlechtú přirozenějších.
Verse: 1257 Málo dále pak přěd těmi
Verse: 1258 královskými jinošemi
Verse: 1259 deset tisícév vzástupě,
Verse: 1260 jež diechu vši v jednom slúpě.
Verse: 1261 To vše výborní rytieři,
Verse: 1262 těch komonstvo pod kropieři,
Verse: 1263 ratiště jich postřiebřena
Verse: 1264 a kopie všě pozlacena.
Verse: 1265 Ješčež kromě toho všeho
Verse: 1266 jmějieše lida pěšieho
Verse: 1267 dvakrát tisícév třidceti;
Verse: 1268 ti běchu na to pojeti,
Verse: 1269 aby pro těch lidí hrózu
Verse: 1270 neprotřěl sě nikte k vozu.
Verse: 1271 Bě obyčej časa toho,
Verse: 1272 jakože doma nikoho
Verse: 1273 své čeledi neostavili,
Verse: 1274 ženy, děti, všě pojeli.
Verse: 1275 A bieše král vzal v tu dobu
Verse: 1276 matku, ženu, děti s sobú,
Verse: 1277 a coť mzhóv patset možéchu,
Verse: 1278 to s ním poklada nesiechu.
Verse: 1279 Za tiem lehčejší lid příde,
Verse: 1280 jenž množstvem z čísla vynide.
Verse: 1281 Juž bliz sebe stáchu dvoje,
Verse: 1282 řěčské i pohanské voje,
Verse: 1283 čekajúce s obú stranú
Verse: 1284 druhého dne světlost ranú;
Verse: 1285 neb jim bě věděti dáno,
Verse: 1286 že jakž jutřě bude ráno,
Verse: 1287 kda sě slunce prosvietí,
Verse: 1288 tu sě spolu vojem sníti
Verse: 1289 i dojíti bylo boje.
Verse: 1290 Tehdy král Darius stoje,
Verse: 1291 k svým vojem při jedný hoře
Verse: 1292 mluví u velí pokořě,
Manuscript page: 164ab
Verse: 1293 jakž, ktož tu bieše, taký -
Verse: 1294 leč bohatý, chudý - všaký
Verse: 1295 jeho řěč pokornú slyšě -
Verse: 1296 an k ním mluvi velmi tišě -
Verse: 1297 neby tak srdce tvrdého,
Verse: 1298 by nepolitoval jeho.
Verse: 1299 "Slyšte," vece, "čstní otčíci,
Verse: 1300 všie šlechty přědší dědici!
Verse: 1301 Každý vás svú šlechtu vzvěda,
Verse: 1302 vzpoměň sě na svého děda,
Verse: 1303 z kakéhos pošel poroda.
Verse: 1304 Nenie tak tvrda příhoda,
Verse: 1305 by té nemohl podržeti,
Verse: 1306 chceš-li svú šlechtu pomnieti
Verse: 1307 kak jest spáčiti dóstojna,
Verse: 1308 jež sě nynie děje vojna,
Verse: 1309 kdežto jest sluha vz hospodu,
Verse: 1310 vniž mladý zvěř plove vz vodu,
Verse: 1311 neb i posléz vezme škodu.
Verse: 1312 Takéž to bláznivé robě,
Verse: 1313 jež mě vzbuzuje proti sobě,
Verse: 1314 na něhož nalehu tako,
Verse: 1315 jakž mne nezbude nikako.
Verse: 1316 Co je vzpáchal, sami vizte,
Verse: 1317 jež protivno jest zajisté;
Verse: 1318 i vás každý div sě tomu,
Verse: 1319 když sě kto přiečí komu,
Verse: 1320 jehož sú sě mocní králi
Verse: 1321 i mocná kniežata báli.
Verse: 1322 Vzpoměňtež, že ste svobodni,
Verse: 1323 a tito hostie nehodní,
Verse: 1324 již sú porobeni vámi.
Verse: 1325 Pomyslite na to sami
Verse: 1326 pro svú čest i také pro mě:
Verse: 1327 ač ny svú mocí polomie,
Verse: 1328 čest i zbožie potratíme,
Verse: 1329 jakž sě viec neopravíme.
Verse: 1330 V vieřě sobě všitci sstojte
Verse: 1331 i mému sě snu okojte;
Verse: 1332 nebo sě ten, ač Bóh ráčí,
Verse: 1333 po méj čsti na jevě zračí.
Verse: 1334 Vidiech ve sně řěčské stany,
Verse: 1335 jež sú nám, bohdá, poddány,
Verse: 1336 ande po nich oheň taký
Verse: 1337 ot země až pod oblaky;
Verse: 1338 a jich král stáše přěde mnú,
Verse: 1339 chtě cosi mluviti se mnú,
Verse: 1340 a na něm zlaté okovy
Verse: 1341 a pláš aksamita nový;
Verse: 1342 i postá přěde mnú málo.
Manuscript page: 164ba
Verse: 1343 Toť mi sě jest ve sně zdálo.
Verse: 1344 Ještě viec Iepšieho vědě,
Verse: 1345 ježto vám potom povědě."
Verse: 1346 On tak ještě stoje mluví,
Verse: 1347 až přiteče z řěckých vojí
Verse: 1348 posel, pravě ty noviny,
Verse: 1349 že jíž řěčské hrdiny
Verse: 1350 s svým králem i s svú vší mocí
Verse: 1351 za sě běžie i dnem i nocí
Verse: 1352 kromě cesty v hory, skály.
Verse: 1353 By křik u vojech nemalý,
Verse: 1354 ande sě všickni veselé
Verse: 1355 a koně přidati velé.
Verse: 1356 A jakž jim koní přidachu
Verse: 1357 a přěs řěku sě přěbrachu,
Verse: 1358 kromě rozmyšlenie všeho,
Verse: 1359 netbajíc na králi svého,
Verse: 1360 což mohú vybósti z koní,
Verse: 1361 to bez cesty každý honí,
Verse: 1362 chtě po nich prvé utéci,
Verse: 1363 mniece, by běželi Řěci.
Verse: 1364 Kam tvá, králi, moc pospicchá,
Verse: 1365 kdež ti nebude do smiecha?
Verse: 1366 Kam tak nevěhlasně běžíš?
Verse: 1367 Kamo takú zbroji stěžíš?
Verse: 1368 Za mníš, by tam utěžal?
Verse: 1369 Za mníš, že by přěd tobú běžal,
Verse: 1370 jehož jest jediná péče,
Verse: 1371 by ty nezbyl jeho meče?
Verse: 1372 Juž bliz Saracéni biechu
Verse: 1373 k městu, jemuž Iskon diechu,
Verse: 1374 v němž král řěčský tehdy bieše,
Verse: 1375 kdež s svými vojny ležéše.
Verse: 1376 Tehdy řěčská strážě pozna,
Verse: 1377 že pohanstva zbroje hrozna.
Verse: 1378 A snadno bieše poznati,
Verse: 1379 komuž bylo na to ptáti;
Verse: 1380 neb jich bě mnoho bez čísla,
Verse: 1381 každý žena bez rozmysla;
Verse: 1382 a kadyž koli hnáchu,
Verse: 1383 jakžto mhla bieše ot prachu.
Verse: 1384 Sehna jezdec, strážě náhlý,
Verse: 1385 pravě, že pohani přitáhli.
Verse: 1386 Tu křik sprostřěchu veliký,
Verse: 1387 odění chce rád všeliký;
Verse: 1388 a jakž který panošě slove,
Verse: 1389 tak toho pán jeho zove:
Verse: 1390 on Radvana, sen Mladotu
Verse: 1391 a sen Jana, on Radotu.
Verse: 1392 On spalnieř juž na sě vleče
Verse: 1393 a sen potřěbuje meče;
Manuscript page: 164bb
Verse: 1394 na nom již železa brnie
Verse: 1395 a sen tepruv vsýpá brně;
Verse: 1396 některý již vzpíná pláty
Verse: 1397 a sen juž drží štít zlatý;
Verse: 1398 onen juž sedí na koni
Verse: 1399 a sen dospěv, oř juž prohoní.
Verse: 1400 Druh druhu koně přidává
Verse: 1401 podlé vojenského práva.
Verse: 1402 Za malý čas pohověchu,
Verse: 1403 až všichni zajedno dospěchu;
Verse: 1404 však najprvé král byl dospěl,
Verse: 1405 a ktož mohl, ten po něm pospěl.
Verse: 1406 V tu dobu spolu sě potkachu,
Verse: 1407 zpořiedivše všichnu svú dráhu.
Verse: 1408 Král řěčský náprvé vzváza
Verse: 1409 a všěm svým téže rozkáza;
Verse: 1410 rytierstvo sě o něm shrnu.
Verse: 1411 Tu k nepřátelóm poprnu
Verse: 1412 jakžto koli vlk zamrlý,
Verse: 1413 jenž pro hlad otvěsí krli,
Verse: 1414 za nímž lační štěnci tekú,
Verse: 1415 hladem sotně nohy vlekú,
Verse: 1416 potekú za ním mlaštiece,
Verse: 1417 přijésti sě rádi chtiece;
Verse: 1418 a kdež uzřie stádo v poli,
Verse: 1419 vysunúce sě na ně z dolí.
Verse: 1420 Takž vlku přibude síly
Verse: 1421 a ščenci mu budú čili;
Verse: 1422 a jakž sě k stádu připrne,
Verse: 1423 každé skotě strachy strne,
Verse: 1424 nesmieti sě bude hnúti
Verse: 1425 ani kamo poběhnúti.
Verse: 1426 Jakož vlcie činie stádu,
Verse: 1427 tak Řěci v pohany spadú.
Verse: 1428 Král pohanský by tiem vzrúzen;
Verse: 1429 uzřěv to, že jest oblúzen,
Verse: 1430 otstúpi ho všě náděje,
Verse: 1431 nevědieše, co živ zděje.
Verse: 1432 Tak sě bieše hrozně ustrašil
Verse: 1433 a k tomu vešken lid splašil;
Verse: 1434 poče sě stavěti ochotně,
Verse: 1435 že strachy mluvieše sotně!
Verse: 1436 Náhlost sě ničemu nehodí
Verse: 1437 ktož sě s krotkostí obchodí,
Verse: 1438 nad nepřátely vévodí.
Verse: 1439 Avšak sě domysli toho,
Verse: 1440 maje viece lidí mnoho,
Verse: 1441 a řka: "Jakž nastúpi na ně,
Verse: 1442 osadě je v každé straně,
Verse: 1443 polomi je bez pakosti,
[...]
Verse: 1444 Dobřě bě umyslil tako,
Verse: 1445 ale však sě sta jinako.
Verse: 1446 Nebo ktož sám sobě hřímá,
Manuscript page: 165aa
Verse: 1447 tomu búřě nic neotjímá,
Verse: 1448 leč bud léto, leč bude zima.
Verse: 1449 Juž na špici právě stáše
Verse: 1450 král řěčský, kdež boje čekáše,
Verse: 1451 zpořiediv každého k tomu,
Verse: 1452 v kterém křídle býti komu,
Verse: 1453 a sám přěd zástupem v čele
Verse: 1454 k bojovi hotov dospěle.
Verse: 1455 Podlé něho v pravé strani
Verse: 1456 biechu vítězi stavani:
Verse: 1457 syn Permenióv, Nikanor,
Verse: 1458 a jeho bratr, Polykanor,
Verse: 1459 za tím Cenos, Ptolomeus,
Verse: 1460 Perdikas, Klitus, Tydeus.
Verse: 1461 To všecko jinošě mladé
Verse: 1462 a každý zástupem vládne.
Verse: 1463 Po těch pak na levéj straně,
Verse: 1464 kdež počátek každý ráně,
Verse: 1465 Permenio bieše postaven,
Verse: 1466 požitý muž, však nezbaven;
Verse: 1467 za tím jeho syn Filota.
Verse: 1468 To pak bieše lepšie rota.
Verse: 1469 Tu bieše Antigon, Kraterus
Verse: 1470 a po těch vítěz Severus.
Verse: 1471 Jakž ti pravi, to ti biechu,
Verse: 1472 jež zástupy vládniechu.
Verse: 1473 Tehdy král kopie dosáhna,
Verse: 1474 malečko ořě povztáhna,
Verse: 1475 své šlechtice upomanu,
Verse: 1476 zřě na nu i na sí stranu,
Verse: 1477 chtě poznati jich útrobu,
Verse: 1478 kto s ním miení v tu dobu:
Verse: 1479 neb co které srdce miení,
Verse: 1480 v kteréj vóli neb ve chtění,
Verse: 1481 to vše znáti na vezřění.
Verse: 1482 Pány prosbú ochoťuje
Verse: 1483 a chuzším dary slibuje.
Verse: 1484 Za tiem malečko postoje,
Verse: 1485 prvé než dojedú boje:
Verse: 1486 "Ktož ste," vece, "sem pozváni,
Verse: 1487 chuzšie panostvo i páni,
Verse: 1488 vaši dědové i přědci -
Verse: 1489 rozliční sú na to svědci -
Verse: 1490 jsú nepokoj veždy střěli,
Verse: 1491 pro něžto jsú i čest vzeli;
Verse: 1492 a jakž jsú byli dědové,
Verse: 1493 takéž bud̕te i vnukové,
Verse: 1494 každý na svój rod spomana.
Verse: 1495 Dnes vám jest čest v ruce dána,
Verse: 1496 ač jedno budete chtieti
Verse: 1497 svú šlechtu i rod pomnieti.
Verse: 1498 Dnes jest juž čas přišal toho,
Verse: 1499 jehož sem žádal přěmnoho;
Manuscript page: 165ab
Verse: 1500 dnes nepokoj bude krácen
Verse: 1501 a vás každý pobohacen;
Verse: 1502 mně dobrého slova přějte
Verse: 1503 a sobě vše zbožie mějte!
Verse: 1504 Patři každý na ny voje,
Verse: 1505 kakť sě uzlativše stojé!
Verse: 1506 Snad jsú sě na jhru vybrali,
Verse: 1507 a ne proto, by boj brali?
Verse: 1508 Vizte, kakť na nich zlato hoří,
Verse: 1509 pro něžto dnes budú v hoři,
Verse: 1510 kdyžto pro kořist je svlačie
Verse: 1511 a koňmi je nahy stlačie.
Verse: 1512 Kakť stojé sebe široce!
Verse: 1513 Vizi, že sú na poskoce.
Verse: 1514 Což mluví, dobřě poznáte,
Verse: 1515 až skrzě jich štíty zlaté
Verse: 1516 železná kopie proskočie
Verse: 1517 a z jich srdce krve utočie.
Verse: 1518 Ještě bych k vám mluvil viece,
Verse: 1519 ale strach, že poběhnú k řěcě.
Verse: 1520 Pospěšmyž - juž ti sršie -
Verse: 1521 dřieve než sě pryč rozpršie!"
Verse: 1522 Řka tak, kopie navrže,
Verse: 1523 spade v nepřátely brže,
Verse: 1524 než kdy kámen vrhú z praka.
Verse: 1525 Taký křik i hróza taká
Verse: 1526 by u vojech stranú obú,
Verse: 1527 jakož sě zdáše v tu dobu,
Verse: 1528 by sě juž vesvět bořil,
Verse: 1529 taký sě tu křik bě stvořil,
Verse: 1530 ande koni v tieskni řehcí
Verse: 1531 a meči v odění skřehcí,
Verse: 1532 ande z lučišť nejedna střěla
Verse: 1533 vynde i z samostřiela.
Verse: 1534 Nikdy z přievala i jednoho
Verse: 1535 nespadne kropí tak mnoho.
Verse: 1536 Juž bě trub nic neslyšěti,
Verse: 1537 pro prach nebe neviděti.
Verse: 1538 Tehdy na prvniem pohnání,
Verse: 1539 kdež lepší stáchu pohani,
Verse: 1540 kdežto sě korúhvy stviechu,
Verse: 1541 kdež sě štíti zlatem lskniechu,
Verse: 1542 tam sě král řěčský oboři,
Verse: 1543 vznímaje sě na svém oři,
Verse: 1544 patřě, by sě čstný nahodil,
Verse: 1545 jehož by sě kopím hodil.
Verse: 1546 Sta sě mu čstná příhoda
Verse: 1547 potka jej syrský vévoda,
Verse: 1548 Aretas bě menovaný,
Verse: 1549 najlepší mezi pohany;
Verse: 1550 ten jmieše na helmě kámen
Verse: 1551 pyrop, jenž svietí vniž plamen.
Verse: 1552 Ten potka krále řěckého;
Manuscript page: 165ba
Verse: 1553 prvú ranú kopie svého
Verse: 1554 prosřěd štíta sě ho hodi,
Verse: 1555 zetřě kopie, však neuškodi.
Verse: 1556 Král sě mu brzo oplati
Verse: 1557 a rychle mu živótka ukráti;
Verse: 1558 neb jakož jej rychle potka,
Verse: 1559 nejmě přěd ním živótka:
Verse: 1560 štít, pláty, brně jmu protče;
Verse: 1561 on spade, kóň sě mu potče;
Verse: 1562 v samém srdci kopie přěkla;
Verse: 1563 ten prvý jide do pekla.
Verse: 1564 Tehdy sě zástup zamiesi -
Verse: 1565 biechu v vojště lítí čěsi -
Verse: 1566 ande Ptolomeus s Klitem
Verse: 1567 i sen i on s zlatým štítem
Verse: 1568 jakžto dva lvy hladovitá
Verse: 1569 nebo dva vlky nesytá
Verse: 1570 prosřěd stáda ovcě svězie,
Verse: 1571 takéž ona dva vítěze,
Verse: 1572 na koho sě obrátíta,
Verse: 1573 tomu živótka ukrátíta.
Verse: 1574 Neb když Klitus s Artofilem,
Verse: 1575 sen i on na oři čilém,
Verse: 1576 bodeta na sě kopíma,
Verse: 1577 vznidú dřízhy mezi níma;
Verse: 1578 zatiem sě potkasta sama
Verse: 1579 koňmi, prsmi i hlavama,
Verse: 1580 a jakž sě druh s druhem srazi,
Verse: 1581 spadesta koňma přěz vazy.
Verse: 1582 Tak sě tvrdě sešla běsta,
Verse: 1583 jakž za umrla ležiesta,
Verse: 1584 nemohúce vlásti sobú
Verse: 1585 z otrapa velikú mdlobú.
Verse: 1586 Inhed Klitus v tu hodinu,
Verse: 1587 jakž málo ho mdloba minu,
Verse: 1588 dřieve sě než on opravě,
Verse: 1589 přistúpě mu blíže k hlavě,
Verse: 1590 prvé nežli sě nadviže,
Verse: 1591 hlavu jemu mečem střiže.
Verse: 1592 ßy boj tvrdý s každé strany
Verse: 1593 mezi Řěky i pohany,
Verse: 1594 až Mazeus pohan vyteče,
Verse: 1595 proti nepřátelóm křiče.
Verse: 1596 Ten na prvniem svém potkání
Verse: 1597 pět Řěkóv do smrti raní:
Verse: 1598 o jednoho kopie přěkla,
Verse: 1599 v druhého nóž do pěsti vekla,
Verse: 1600 třetieho mečem uhlavi,
Verse: 1601 čtvrtého mlatem unavi,
Verse: 1602 na pátého sě navráti,
Verse: 1603 toho i s koněm přěvráti.
Verse: 1604 Tu sěč když uzřě Filota,
Verse: 1605 by jmu líto svých života;
Manuscript page: 165bb
Verse: 1606 na Mazea tam pomieni,
Verse: 1607 an sě stvě v zlatém odění.
Verse: 1608 Prvé nežli u něho by,
Verse: 1609 deset pohan mlatem pobi.
Verse: 1610 Ot těch sě tam přič obrátě,
Verse: 1611 vítěžsky svój meč vychvátě,
Verse: 1612 tu sě mu šest naměři.
Verse: 1613 Ti všickni biechu rytieři;
Verse: 1614 ti jej ve zlý čas potkachu,
Verse: 1615 Filotasóv meč poznachu.
Verse: 1616 Nedlúho o nich ostúpa,
Verse: 1617 až do jilec meč v nich skúpa
Verse: 1618 a v sedmém meče otehna;
Verse: 1619 tu jej pohanstvo obehna!
Verse: 1620 Jakžto koli vepř divoký,
Verse: 1621 jenžto má široké skoky,
Verse: 1622 když naň vyvrú láji
Verse: 1623 někde v luzě nebo v háji,
Verse: 1624 bude-li neučená láje,
Verse: 1625 stane vepř, nic nedbaje;
Verse: 1626 ač který pes k němu vnočí,
Verse: 1627 vezma ránu i otskočí;
Verse: 1628 pakli naň vyvrú psy vnadné,
Verse: 1629 lovec jej jako ukradne:
Verse: 1630 takéž vítěze onoho
Verse: 1631 potka Saracénstva mnoho.
Verse: 1632 V ten čas budieše bez něho,
Verse: 1633 by nebylo otce jeho.
Verse: 1634 Ten s Kraterem a s Volkonem,
Verse: 1635 Cenosem a s Antigonem
Verse: 1636 přispěchu brzo k Filotě.
Verse: 1637 Což si jich slýchal v tý rotě,
Verse: 1638 v tom pobití i v tom hluku,
Verse: 1639 ten každý sám na svú ruku
Verse: 1640 člověkóv bliz do sta zabi,
Verse: 1641 však své síly neposlabi.
Verse: 1642 Tu ten boj postá na dlúzě,
Verse: 1643 mnohý proto došal núzě.
Verse: 1644 S druhé strany tu bliz stáše
Verse: 1645 bratr Filotóv, jenž boj bráše,
Verse: 1646 seka lidi zde onady.
Verse: 1647 Tu naň vytěže jinoch mladý,
Verse: 1648 jemuž Endinius diechu;
Verse: 1649 zlý mu čas přijide pohřiechu!
Verse: 1650 Neb jakž potka Nikanora,
Verse: 1651 na krátce sobú obora,
Verse: 1652 kopím jemu štít obrazi,
Verse: 1653 však ho ničse nepokazi;
Verse: 1654 tak sě mdle otrúti kopie,
Verse: 1655 jakžto když z búřě krópě
Verse: 1656 někde na tvrdý dóm spadne:
Verse: 1657 tak ono dietě neradné
Manuscript page: 166aa
Verse: 1658 Nikanoru sě otrúti.
Verse: 1659 Hněvy sě Nikanor smúti.
Verse: 1660 Zlé sě stává proti zlému:
Verse: 1661 brzo sě oplati jemu;
Verse: 1662 beze všeho pomeškánie
Verse: 1663 pusti meč po levý straně,
Verse: 1664 počen ot oka levého,
Verse: 1665 přěpusti až do druhého.
Verse: 1666 Stáše také bliz ot toho
Verse: 1667 zástup vévody jednoho,
Verse: 1668 jenž Neguzar slovieše;
Verse: 1669 ten Řěky všě tu udivieše,
Verse: 1670 k vojně násilně rozumný,
Verse: 1671 k každý sěči velmi umný,
Verse: 1672 jakž, což každého oružie
Verse: 1673 jest k vojni i k boji slúžě,
Verse: 1674 k tomu všemu byl dospělý
Verse: 1675 i na div ovšem umělý,
Verse: 1676 kopím boda na prostraně,
Verse: 1677 v tieskni mlatem, nožem raně;
Verse: 1678 kam sě ten obráti seka,
Verse: 1679 tu krev teče jako řěka.
Verse: 1680 A když to uzřě Filota,
Verse: 1681 že proti jmu mdlé ta rota,
Verse: 1682 ande krvaví jdú potoci,
Verse: 1683 hna tam a ktě svým pomoci,
Verse: 1684 k Neguzaru sě přiboda.
Verse: 1685 Stať sě mu dobrá příhoda:
Verse: 1686 udeři jej v helm po vrchu,
Verse: 1687 až jiskry vysoko zprchú.
Verse: 1688 Neudeřil bieše lehce,
Verse: 1689 pojide meč s helma skřehcě;
Verse: 1690 ještě bieš ruky neottrhl,
Verse: 1691 kterúžto sě bieše zavrhl,
Verse: 1692 tak ho bieše dosáhl krutě,
Verse: 1693 ruku mu po loket utě.
Verse: 1694 Neguzar sě velmi smúti,
Verse: 1695 jakž možéše, to však skuti:
Verse: 1696 zdvihna sě z přědnieho luku,
Verse: 1697 ještě s tú s poslední rukú,
Verse: 1698 oboři sě po Filotě,
Verse: 1699 jež už bě v velikém potě;
Verse: 1700 hna naň s uostrú bradaticí,
Verse: 1701 chtě jej zatieti po líci;
Verse: 1702 a snad by ho tu byl zabil,
Verse: 1703 by jemu rány neoslabil
Verse: 1704 Amyntas, jež ščít navrže;
Verse: 1705 vtě jmu v ščít, až nevytrže.
Manuscript page: 166ab
Verse: 1706 On tu vztrha bradatici,
Verse: 1707 an mu stě druhú ručici;
Verse: 1708 by Neguzar jakžto kláda,
Verse: 1709 pojide, sebú nevlada.
Verse: 1710 Často sě to velmi stává,
Verse: 1711 že bolest moci přidává.
Verse: 1712 Tak sě Neguzaru dosta,
Verse: 1713 když juž sám bez ruky osta.
Verse: 1714 Vzdechna v svéj žalosti kBohu:
Verse: 1715 "Zději," vece, "ježto mohu."
Verse: 1716 V nepřátely kóň oboři,
Verse: 1717 v svém neštěští i v svém hoři
Verse: 1718 hnav i polomi čtyry s sobú
Verse: 1719 a sám tu spade pro mdlobu.
Verse: 1720 Tiem polepši svého smutka
Verse: 1721 z tak přěvážného skutka.
Verse: 1722 Když juž nelzě zbýti zlého,
Verse: 1723 ni sě móž státi jiného,
Verse: 1724 nelitujž života svého.
Verse: 1725 Juž bieše neznati trávy
Verse: 1726 z lidí tu pro potok krvavý,
Verse: 1727 jakž každý duol krví natekl
Verse: 1728 a druhde sě prach krví spekl,
Verse: 1729 avšak viece s oné strany,
Verse: 1730 otňadžto sekli pohany.
Verse: 1731 By zástup pohanský řiedek,
Verse: 1732 obráti sě týlem vpřědek;
Verse: 1733 za malý čas přič poběhú
Verse: 1734 tam k eufrateskému břěhu.
Verse: 1735 Kakž jich koli mnoho bylo,
Verse: 1736 však k sěči jich málo zbylo.
Verse: 1737 Macedonský král to vida,
Verse: 1738 jako sě jmu moci přida;
Verse: 1739 uzřěvše to také Řěci,
Verse: 1740 vsěkú je i zbodú v pleci.
Verse: 1741 Kdež meč i nejedna střěla,
Verse: 1742 kdež ležie ubitá těla,
Verse: 1743 tady hnáchu bez rozpači.
Verse: 1744 Ach, co sě tu ctných těl stlačí!
Verse: 1745 Kam sě kto obráti koli,
Verse: 1746 byly zbitcóv hory, doli.
Verse: 1747 Nejeden umřěl bez časa:
Verse: 1748 on juž leží, nohú třasa;
Verse: 1749 druhý juž ležě umierá
Verse: 1750 a sen ještě duši sbierá;
Verse: 1751 některého koňmi tlačie
Verse: 1752 a po sem sě drobi vlačie;
Verse: 1753 on leží s zbitú hlavú
Verse: 1754 a sen mra vťal zuby v trávu;
Verse: 1755 on leží zabit ot mlata
Verse: 1756 a semu pak hlava sťata;
Verse: 1757 on sě ještě živ obracie,
Manuscript page: 166ba
Verse: 1758 a sen juž mra krví vracie;
Verse: 1759 onomu krev z srdce teče,
Verse: 1760 seho kóň po sobě vleče;
Verse: 1761 onomu uťata ruka,
Verse: 1762 sen sě sotně drží luka;
Verse: 1763 za ostrohu visí mnohý,
Verse: 1764 a mnohému sťaty nohy;
Verse: 1765 mnohý ještě čtveřno lazí,
Verse: 1766 a druzí juž ležie nazi.
Verse: 1767 Nikdy ote dne prvého
Verse: 1768 až snad i do dne súdného
Verse: 1769 ani bude, ni jest byla,
Verse: 1770 jakož tu by, zbitých síla.
Verse: 1771 Ještě stáchu, boj berúce,
Verse: 1772 o pobězě nevědúce,
Verse: 1773 v jednom křídle pohan málo,
Verse: 1774 jenž bieše ještě ostalo.
Verse: 1775 Ti pro čest žen i dětí
Verse: 1776 nechtiechu rádi běžeti.
Verse: 1777 Vietr protivný vše rozvěje,
Verse: 1778 lap sě který skutek děje,
Verse: 1779 když lepšie nenie náděje.
Verse: 1780 Tak sě sta tomu ostatku,
Verse: 1781 jemuž dieše ku přěvratku;
Verse: 1782 neb juž s koně král jich zboden,
Verse: 1783 jenž toho bieše nehoden,
Verse: 1784 by sě kryl kda v pěšiej zbroji;
Verse: 1785 ni o něm juž dbají svoji,
Verse: 1786 až Anson, rytieř jeho,
Verse: 1787 ssěde jemu s koně svého;
Verse: 1788 ten ho přěs řěku přěnese
Verse: 1789 do Babylona po lésě.
Verse: 1790 Udatstvo sě v strach promeni,
Verse: 1791 ktož kam vie, ten tam pomieni.
Verse: 1792 Všeliká sě nemoc vzbudí,
Verse: 1793 kdažto sě hlava ztrudí,
Verse: 1794 tu zemdlejí všickni údi.
Verse: 1795 Takéž jich čsti by na mále,
Verse: 1796 když pomdle moc jich krále.
Verse: 1797 A když juž přiběhú k řěce,
Verse: 1798 tu k nim nalehú najviece.
Verse: 1799 Najvěčí tu vzěchu škodu,
Verse: 1800 jakž je v pleci vsěkú, vzbodú,
Verse: 1801 tak, ač kto zbude meče,
Verse: 1802 ten však v řěku na smrt teče.
Verse: 1803 Některý by rád zbyl řěky,
Verse: 1804 avšak tam jeti bezděky;
Verse: 1805 neb, ač sě lekne vody,
Verse: 1806 však vždy nezbýti škody.
Verse: 1807 Ach, nelzě věděti brodu
Manuscript page: 166bb
Verse: 1808 nebo kde mělčější vodu:
Verse: 1809 mnoho tisíc by přěpluli,
Verse: 1810 jež hanebně tu stonuli.
Verse: 1811 Druh druha sě tona lapá,
Verse: 1812 na tisíc stran každý tápá
Verse: 1813 a nejeden sobě steště,
Verse: 1814 pod nímžto kóň tona prýště,
Verse: 1815 ande druh druha dosiehá,
Verse: 1816 chtě sě rád dobrati břěha.
Verse: 1817 Kaká škoda, sami vizte!
Verse: 1818 I zdá mi sě to zajisté,
Verse: 1819 že těch lidí na pobězě
Verse: 1820 tu stonu v hlubokém břězě
Verse: 1821 tolikéž, ne málem méně,
Verse: 1822 jelikož jich z boje nenie.
Verse: 1823 Avšak sě jich dosti obra,
Verse: 1824 v nichž čstné srdce i mysl dobrá,
Verse: 1825 na dobrudrustvo pomniece,
Verse: 1826 hanebně sníti nechtiece,
Verse: 1827 boj na samém břězě vzěchu.
Verse: 1828 Ti čstnějé obak umřěchu,
Verse: 1829 nebo snad neby bez toho,
Verse: 1830 by Řěkóv nezbili mnoho.
Verse: 1831 Juž bě ľud i koni stali,
Verse: 1832 ježto biechu bojevali,
Verse: 1833 úsilím vešken lid vznojen
Verse: 1834 i každý meč krví napojen,
Verse: 1835 jenž jest krví poplul tako,
Verse: 1836 že nemóž v nožnice nikako.
Verse: 1837 Tehdy všě meče povrhú,
Verse: 1838 tam sě mezi kořist vrhú.
Verse: 1839 Kto by mohl tolik počísti,
Verse: 1840 jelikož vzěchu kořisti!
Verse: 1841 Když juž kořist skladú
Verse: 1842 všucknu na jednu hromadu,
Verse: 1843 tu král daři každého
Verse: 1844 podlé dóstojenstvie jeho.
Verse: 1845 Tu kořist vzkladú na koně,
Verse: 1846 každý kóň pojide stóně;
Verse: 1847 vztřěštěchu osi i kola,
Verse: 1848 nebo jim kořist odola.
Verse: 1849 Každý měch, tlumok natlačen,
Verse: 1850 avšak člověk veždy lačen.
Verse: 1851 Vše tělo bera ustalo,
Verse: 1852 avšak sě zdá ještě málo.
Verse: 1853 Bráním ruka jakžto zbita,
Verse: 1854 však berúce vždy nesyta;
Verse: 1855 a když nejmiechu več bráti,
Verse: 1856 počechu za ňadra klásti.
Verse: 1857 Div, člověče, kak sě trudíš
Verse: 1858 i kak sobú sám v tom slúdíš,
Manuscript page: 167aa
Verse: 1859 pro zbožie svój život vážě,
Verse: 1860 i to, což jest velmi dráže,
Verse: 1861 svú duši, den za dnem topíš!
Verse: 1862 Pro zbožie sě na smrt vzchopíš,
Verse: 1863 běžíš v oheň i u vody,
Verse: 1864 nestřěha sě i jedné škody
Verse: 1865 a vždy zbožie chtě nabyti,
Verse: 1866 jehož musíš obak zbýti;
Verse: 1867 nebo jest tvój živótek krátek.
Verse: 1868 Viz, kak jest tento svět vrátek:
Verse: 1869 dnes snad chodíš zdráv i jasen,
Verse: 1870 a v jutřě budeš snad uhasen.
Verse: 1871 Viz, že co na lidech dobudeš,
Verse: 1872 jakž umřeš, všeho zbudeš,
Verse: 1873 s horami sě nepřěbudeš.
Verse: 1874 Potom jidú mezi panie,
Verse: 1875 jich nebieše kto juž bráně;
Verse: 1876 a nejedna hořem nyje,
Verse: 1877 ande s jejé bielé šíje
Verse: 1878 krzno nebo komži drahú
Verse: 1879 panošě i panošky táhnú.
Verse: 1880 Nejedna slovutná žena
Verse: 1881 nedóstojně obnažena,
Verse: 1882 a zajisté div ot diva,
Verse: 1883 že je mohla kdy býti živa;
Verse: 1884 ande vedú na všě strany
Verse: 1885 dievky, ženy mezi stany,
Verse: 1886 nejedna své čstnosti želé,
Verse: 1887 ande jí pojíti velé,
Verse: 1888 kdežto jéj viděti vraha:
Verse: 1889 auvech, přěpusto neblahá!
Verse: 1890 Nejedna svých slez unoři
Verse: 1891 v svéj žalosti i v svém hoři
Verse: 1892 a lomieci bielé rucě,
Verse: 1893 ande ju neznámost smúcie.
Verse: 1894 A když sě juž všecko to sta,
Verse: 1895 za malečko král tu postá,
Verse: 1896 až povedú Dariovu
Verse: 1897 matku, sestru i králevú
Verse: 1898 a v sedmi let dietě malé,
Verse: 1899 spolu přěd řěckého krále.
Verse: 1900 Stáchu přěd ním v smutném líci
Verse: 1901 a srdce jde rózno čšticí,
Verse: 1902 ande nenie kto ottušě -
Verse: 1903 div, že nevyskočí dušě -
Verse: 1904 v takém stojéce ohromě,
Verse: 1905 kdežto na všě strany lomie
Verse: 1906 rucě, čest, zbožie ztrativše
Verse: 1907 i všeho dobrého zbyvše.
Manuscript page: 167ab
Verse: 1908 Sama sě vždy šlechta káže:
Verse: 1909 co je milosrdie dráže,
Verse: 1910 kdež kto ottuší smutnému
Verse: 1911 a najviece neznámému,
Verse: 1912 ač kto komu i zaviní?
Verse: 1913 Takéž král řěcký i učiní:
Verse: 1914 uzřěv tak šlechetné ľudi,
Verse: 1915 milosrdie sě v něm zbudi;
Verse: 1916 ochotně sě k ním přichýle,
Verse: 1917 zajisté přijma je míle,
Verse: 1918 matku sobě vzě za matku.
Verse: 1919 "Syn mi bud̕," vece děťátku,
Verse: 1920 a k tomu pak oně obě
Verse: 1921 sestrú miesto přije sobě.
Verse: 1922 Tak byl milostivý za mladu,
Verse: 1923 doňadž nevzě horší vnadu.
Verse: 1924 Nad všě krále sieho světa
Verse: 1925 byl by jakožto osvěta:
Verse: 1926 také bě v něm milosrdie.
Verse: 1927 Ale když juž zbožím vzhrdě,
Verse: 1928 dobrost v zlobu sě obrazi,
Verse: 1929 dobrá vášně sě pokazi,
Verse: 1930 i poče svých býti dávcě,
Verse: 1931 jenž prvé bieš oprávcě;
Verse: 1932 porušiv všě prvnie slova
Verse: 1933 i zamysli práva nová,
Verse: 1934 promeni všě lepšie práva;
Verse: 1935 neb sě i ještě to stává,
Verse: 1936 že čest nravy promenievá.
Verse: 1937 Ach, světe, kak si obludný,
Verse: 1938 kak jest tvój přiebytek trudný!
Verse: 1939 Vědě, že vždy péče nabývá,
Verse: 1940 ktož na tobě čsti dobývá;
Verse: 1941 mdle posedí na tom stole,
Verse: 1942 ktož čsti žádá na tvém kole.
Verse: 1943 Ochoten jsi na počátce,
Verse: 1944 ale však velmi krátcě:
Verse: 1945 ač kde počátek osladíš,
Verse: 1946 jedem skončenie obnadíš;
Verse: 1947 podáš sebe s prva lacně,
Verse: 1948 čest danú otplatíš pracně.
Verse: 1949 Dobřě sloveš svět, že jsi světel,
Verse: 1950 že jsi náš zjevný nepřietel;
Verse: 1951 protivně sě však svět vzýváš,
Verse: 1952 nebo ne vždy světel býváš:
Verse: 1953 ač sě komu v čem prosvietíš,
Verse: 1954 tiem jedno lid k sobě dřietíš;
Verse: 1955 jakž brzo člověka vzplodíš,
Verse: 1956 zlého jmu opět dohodíš.
Verse: 1957 V tom sě dobřě dáváš znáti,
Verse: 1958 že nemóžeš na dlúzě trvati;
Manuscript page: 167ba
Verse: 1959 co na tobě kde přěbývá,
Verse: 1960 i v jedný čsti nepřěbývá.
Verse: 1961 zle sě námi, světe, pečeš,
Verse: 1962 jakžto ptáčkóm pruhla léčeš,
Verse: 1963 a jakžto róžě brzo stečeš.
Verse: 1964 Po jednom dni toho boje
Verse: 1965 potoči král posly svoje
Verse: 1966 do Damaška, k tomu městu,
Verse: 1967 vzkazuje jim tu řěč věstú,
Verse: 1968 aby jej míle přijeli -
Verse: 1969 nebo jmu otpověděli -
Verse: 1970 le tak, jakž by sě poddali
Verse: 1971 i tako plat vydávali,
Verse: 1972 jenž jest král Darius jměl.
Verse: 1973 Nali juž sám tomu chtěl
Verse: 1974 zlý oprávce toho města,
Verse: 1975 jemužto po službě sě sta,
Verse: 1976 vida, že sě čas proměnil,
Verse: 1977 an inhed na zlé pomienil.
Verse: 1978 Všěcky, což tu bieše lidí,
Verse: 1979 přěd město s sobú vylúdi
Verse: 1980 pod umluvením přělstivým,
Verse: 1981 zradu mysli, srdcem křivým
Verse: 1982 poda na smrt ty všě lidi.
Verse: 1983 Zlé sě to obak poklidí,
Verse: 1984 neb jakž ty ľudi pobichu,
Verse: 1985 jemše ho, na kolo zbichu.
Verse: 1986 A když to Darius vzvědě
Verse: 1987 po posle, jenž mu povědě,
Verse: 1988 že sě tak tomu zrádci stalo,
Verse: 1989 kak bě juž stratil nemálo,
Verse: 1990 však ottuši srdci svému,
Verse: 1991 že sě tak bieše stalo zlému.
Verse: 1992 Zisk se ztrátú vždy na vázě,
Verse: 1993 neb sě to často přiházie,
Verse: 1994 jež zlé s dobrým přicházie.
Verse: 1995 Juž bě šest dní pominulo
Verse: 1996 a na sedmý den sě hnulo,
Verse: 1997 podlé pohan obyčeje,
Verse: 1998 jakž sě ještě u nich děje,
Verse: 1999 kteří běchu zbiti Řěci,
Verse: 2000 skladše, král káza je sežieci.
Verse: 2001 A když toho pokona,
Verse: 2002 obráti sě do Sidona;
Verse: 2003 což v téj vlasti bieše lidí,
Verse: 2004 všěcky pod svú moc připudi.
Verse: 2005 Ottad pryč obráti voje,
Verse: 2006 nechtě kdy jmieti pokoje,
Verse: 2007 k městu, jemuž Tyrus diechu.
Verse: 2008 Ti jej protivně přijechu.
Manuscript page: 167bb
Verse: 2009 Kto sě móže vz toho bráti,
Verse: 2010 komuž Bóh chce co dáti?
Verse: 2011 Tomu nemóž nic ostáti.
Verse: 2012 Alexander když to vzvědě,
Verse: 2013 že ti ľudé k brani řiedie,
Verse: 2014 by tiem radosten toliko,
Verse: 2015 nevědě řieci koliko.
Verse: 2016 Viz srdce vítěze toho!
Verse: 2017 Uzřě na zdi lidí mnoho,
Verse: 2018 jež sě jiným zdá pakostno,
Verse: 2019 tiem jmu by velmi radostno.
Verse: 2020 Vida časté věže ve zdi,
Verse: 2021 však sě mu to ničse nezdí.
Verse: 2022 Nejedna smrtedlná střěla
Verse: 2023 přětí se zdi z samostřiela.
Verse: 2024 Všudy sě stvie štíti zlatí,
Verse: 2025 jimiž sě bě zastierati;
Verse: 2026 hustě stáchu na zdi kopie
Verse: 2027 jakžto třtie neb sláma v snopě.
Verse: 2028 Kdyžto k šturmu potekú,
Verse: 2029 u městě sě nic nelekú:
Verse: 2030 jedni se zdí kámen valé,
Verse: 2031 druzí pak skytú hrále,
Verse: 2032 ot třetích pak střěly letie
Verse: 2033 jakžto krópě z deště létě.
Verse: 2034 Král sě tím nic nerozpáči,
Verse: 2035 káza, by tekli kopáči,
Verse: 2036 nad nimižto tváři nesú
Verse: 2037 ovšem z přětvrdého lesu.
Verse: 2038 Se všěch stran sě ke zdi tištie
Verse: 2039 jakžto žížely z mraviště;
Verse: 2040 ťusíc sě jich řebřie chvátí,
Verse: 2041 chtiece sě na zed vzebrati;
Verse: 2042 obojí sě o smrt dělé
Verse: 2043 a nejeden šíp vystřělé.
Verse: 2044 Tako na smrt tekú slepě,
Verse: 2045 vňuž ptáci váznú na lepě.
Verse: 2046 Sto jich jednú se zdi zabijí,
Verse: 2047 a však sě vždy ke zdi hrabí;
Verse: 2048 pobitých dvě stě povlekú;
Verse: 2049 avšak zavše pod zed potekú.
Verse: 2050 Tu bez čísla ľudí zbichu
Verse: 2051 dřieve, než města dobychu.
Verse: 2052 Ten šturm stá za dva měsiece
Verse: 2053 neb ještě k tomu viece.
Verse: 2054 Na každý den šturmováchu,
Verse: 2055 až však zed podebrachu;
Verse: 2056 na sto stran sě zed oboři
Verse: 2057 a nejeden by tu v hoři.
Verse: 2058 Stá nepřietel s každé strany,
Verse: 2059 neby juž potřěba brani;
Verse: 2060 všudy hoře, všudy čšticě,
Manuscript page: 168aa
Verse: 2061 všady běžie jako mšicě
Verse: 2062 ženy, děti a křičiece,
Verse: 2063 kam sě dieti nevědúce.
Verse: 2064 Tehdy zažhú na sto čéstí.
Verse: 2065 By sě bylo lzě zahřiesti,
Verse: 2066 ťusíc by nalezl takých
Verse: 2067 dětí, žen, muží všakých.
Verse: 2068 Tak jim bě přišal čas trudný,
Verse: 2069 každý mní, by byl den súdný,
Verse: 2070 neb leč dietě, muž, žena,
Verse: 2071 všěm zajedno smrt složena.
Verse: 2072 Neslýchaný div ot diva:
Verse: 2073 jedna hlava neby živa!
Verse: 2074 Ne bez viny sě jim to sta,
Verse: 2075 že tu živ ni jeden osta,
Verse: 2076 že, když král chtěl k městu jeti,
Verse: 2077 poslal, dávaje věděti,
Verse: 2078 by jej přijeli milostně;
Verse: 2079 ani vzemše radu sprostně,
Verse: 2080 šesti poslóm oči zbodú,
Verse: 2081 pro něž vzěchu všicku škodu;
Verse: 2082 jedno nechachu sedmému,
Verse: 2083 jenž by je vedl k králi svému.
Verse: 2084 Avšak svědčí Písmo o tom,
Verse: 2085 jakož to město potom
Verse: 2086 opět sě jest opravilo,
Verse: 2087 jakž, což tu pohanstva bylo,
Verse: 2088 to vše přišlo k svatéj vieřě,
Verse: 2089 jakž juž dobřě u Bóh věřie.
Verse: 2090 Kak sě tu bě pomsta stala
Verse: 2091 i ovšem pakost nemalá,
Verse: 2092 jímž sě každý mohl vzstrašiti,
Verse: 2093 jakž by nesměl vz něho býti
Verse: 2094 pro tak protivnú příhodu
Verse: 2095 i pak toho města škodu,
Verse: 2096 avšakž město Gaza
Verse: 2097 tu hrdost na sě pokáza,
Verse: 2098 k svému králi vieru maje
Verse: 2099 i v svéj tvrdostí sě znaje,
Verse: 2100 Alexandru otpovědě.
Verse: 2101 A jakž on to brzo zvědě,
Verse: 2102 přěd to město sě položi.
Verse: 2103 Kak mu jdieše vše po zboží,
Verse: 2104 avšak sě v tom neostřěže.
Verse: 2105 Jeden měštěnín přiběže,
Verse: 2106 jakžto člověk výpovědný,
Verse: 2107 mezi svými stoje jediný,
Verse: 2108 da královi mečem ránu,
Verse: 2109 stoje prosřěd jeho stanu.
Verse: 2110 To jest pravda ve všiej věci,
Verse: 2111 že kohož Bóh chce ostřieci,
Verse: 2112 nemóž ho kto lap dosieci.
Manuscript page: 168ab
Verse: 2113 Tak sě sta tomu člověku,
Verse: 2114 jehož potom rozsěkú:
Verse: 2115 udeři krále po hlavě,
Verse: 2116 chtě jemu otjéti zdravie;
Verse: 2117 sta sě jemu ne po zbožú,
Verse: 2118 sotně královi protě kóžu,
Verse: 2119 proněž jej rozsieci káza.
Verse: 2120 Tehdyž ľudem i rozkáza
Verse: 2121 a chtě s nimi k šturmu téci.
Verse: 2122 Inhed potekú Řěci
Verse: 2123 všickni zajedno s svým králem.
Verse: 2124 Tu šturmovavše za málem,
Verse: 2125 krále v ruku zastřělichu,
Verse: 2126 proněž sě všickni smútichu.
Verse: 2127 I sám král sě viece smúti,
Verse: 2128 všěm sě jednú káza hnúti,
Verse: 2129 nic nedbaje na své rány.
Verse: 2130 Tehdyž inhed na všě strany
Verse: 2131 potekú jakžto ptáci k lepu;
Verse: 2132 ač jich kde sto potepú,
Verse: 2133 však v to miesto tisíc jdieše.
Verse: 2134 V ten čas bez města budieše,
Verse: 2135 by sě lépe nedomněli
Verse: 2136 a s králem příměřie vzeli;
Verse: 2137 zatiem sě pak potiežúce,
Verse: 2138 dachu sě královi v ruce.
Verse: 2139 On jich mysl pokornú vida,
Verse: 2140 s svými ľudmi v město vnida,
Verse: 2141 vojem dobřě otpočinu,
Verse: 2142 až poně šest neděl minu.
Verse: 2143 Tehdyž sě dotáza rady,
Verse: 2144 obsadi města i hrady;
Verse: 2145 pokľudiv všě zemské věci,
Verse: 2146 poče na větčí čest sieci
Verse: 2147 do Ejipta přěd sě dále.
Verse: 2148 Pomeškav tu dosti v mále,
Verse: 2149 tu všu zemi pod sě pobi.
Verse: 2150 Zatiem dále přěd sě vhlobi
Verse: 2151 do Libye, v zemi takú,
Verse: 2152 kdež vzě škodu nejednakú.
Verse: 2153 Jest ta země všě bez vody,
Verse: 2154 pusta ote všie úrody,
Verse: 2155 ani kde v ní ptáček zpievá,
Verse: 2156 ani kde viděti dřěva,
Verse: 2157 nikde sledu člověčého
Verse: 2158 ani také zvieřěcého;
Verse: 2159 ot horkosti vše v niej polí,
Verse: 2160 nikde cesty znáti v poli,
Verse: 2161 jedno piesek znáti všady
Verse: 2162 v téj zemi zde i onady.
Verse: 2163 Král Macedo, když to pozna,
Manuscript page: 168ba
Verse: 2164 že v téj zemi věc tak hrozna,
Verse: 2165 nechtě sě však rozpáčiti,
Verse: 2166 káza sě všěm hotoviti,
Verse: 2167 jež chtieše s sobú pojéti,
Verse: 2168 veždy tamo chtě dojeti,
Verse: 2169 kdež pohanská modla bieše:
Verse: 2170 tu v jednom dubě sedieše
Verse: 2171 v téj zemi velmi daleko
Verse: 2172 kak tam dojeti nelehko!
Verse: 2173 Nejednoho zby člověka.
Verse: 2174 By si byla mořká řěka,
Verse: 2175 asi by bylo bez diva;
Verse: 2176 ande jedno piesek zplývá,
Verse: 2177 a to ot slunečné spály
Verse: 2178 tak sě onen piesek kalí,
Verse: 2179 mútě sě vniž moře samo.
Verse: 2180 A když juž pojidú tamo,
Verse: 2181 koni jdúc cestu ubichu,
Verse: 2182 větrové sě obořichu;
Verse: 2183 mnoho sto koní uvázú,
Verse: 2184 s nimiž i ľudé zahřazú
Verse: 2185 v onom picsce, an sě mútí,
Verse: 2186 jakž sě lepké moře krútí.
Verse: 2187 Dřieve než šest dní pominu,
Verse: 2188 až strati lidu třetinu,
Verse: 2189 jež v tom piesce stonuchu.
Verse: 2190 A když šest dní pominuchu
Verse: 2191 a sedmý slunce osvieti,
Verse: 2192 uda sě mu tu přijeti,
Verse: 2193 kdežto ta modla přěbývá,
Verse: 2194 u niež ľudí síla bývá,
Verse: 2195 v lesě, jenž Hamon slove.
Verse: 2196 Tu kraššie studnice plove,
Verse: 2197 než ju vídal člověk který.
Verse: 2198 Tu podlé pohanské viery,
Verse: 2199 ktož chce u té modly býti,
Verse: 2200 musí z té studnicě píti.
Verse: 2201 Jest ta toho obyčeje,
Verse: 2202 že když slunce z hory spěje,
Verse: 2203 tak sě jejé voda vzvaří,
Verse: 2204 jakž horký úkrop, tak paří;
Verse: 2205 jakž slunce v polodne vzmiení,
Verse: 2206 tak sě ta voda promení,
Verse: 2207 tak ľútě bude studena,
Verse: 2208 jakžto ledu nakladena;
Verse: 2209 a když slunce k hořě spěší,
Verse: 2210 opět sě